Článek
„Domluvili jsme se, že hodnocení dopadů uděláme, protože na to máme požadavek nejen od ministerstva financí, ale i od dalších resortů,“ řekl ministr v podcastu Schillerka & Juchelka, na nějž upozornily Hospodářské noviny.
Novela zákona o důchodovém pojištění má obsahovat zejména snížení schválené postupné hranice důchodového věku ze 67 na opětovných 65 let a změnu valorizace penzí. Penze by se znovu navyšovaly o inflaci a polovinu růstu reálných mezd namísto současné třetiny.
Seniorům po dosažení osmdesáti let se navíc budou každých pět let důchody zvedat o další pevnou částku. A pracujícím starobním důchodcům se penze opětovně zvýší za každý rok v zaměstnání navíc.
Ministr chtěl původně přípravu změn urychlit. Kvůli záměru zkrátit meziresortní řízení bez vyčíslení dopadů adresoval i příslušnou žádost předsedovi Legislativní rady vlády Jeronýmu Tejcovi (za ANO).
To se ale setkalo s kritikou ekonomů i opozice. „Změny v důchodech je potřeba dělat opravdu uvážlivě. Bez kvalitní analýzy dopadů a ve zkráceném připomínkovém řízení to považuji za velkou chybu,“ prohlásil exministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Teď je jasné, že se standardními lhůtami ministerstvo nestihne zákon prosadit tak, aby začal platit příští rok, jak bylo původně v plánu. I ke změně valorizací penzí by tak mohlo dojít až od roku 2028.
V praxi to ale neznamená, že by penzisté s posunem termínu přišli o peníze navíc. Reálné mzdy totiž donedávna nerostly a jejich nárůst se propíše do navyšování důchodů až v pozdějších letech.
„Celý zákon určitě bude do konce našeho volebního období. Takový je časový harmonogram,“ podotkl k plánům Juchelka.
Jeho úřad prozatím propočítal náklady na změny tak, že v delším časovém horizontu by mohly ročně navýšit výdaje státu o dalších 127 miliard korun v dnešních cenách. Samozřejmě to nebude hned, protože třeba hranice důchodového věku 65 let měla být prolomena nejdříve v roce 2031, kdy začnou odcházet do důchodu lidé narození v roce 1966.
Budoucí penze porostou pomaleji
I tak ale řada ekonomů propočty ministerstva o dodatečných nákladech zpochybnila. Podle Národní rozpočtové rady mohou celkové roční náklady za několik desítek let činit okolo 1,9 procenta hrubého domácího produktu, což je při přepočtu na dnešní ceny 170 miliard korun.
„Navrhované změny tak vymažou zhruba sedmdesát procent pozitivního dopadu, který souvisel s reformou důchodů,“ řekl Deníku N expert rady Michal Hlaváček.
K některým změnám důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS) ale ani současná koalice zřejmě nesáhne. Týká se to zpomalení výpočtu budoucích nově přiznávaných penzí. Juchelka chtěl změnit i to, ale v rámci koaličních vyjednávání s Motoristy a SPD od úmyslu ustoupil.
