Článek
Superdávka postupně od ledna nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí i přídavky na děti. Pokud ji chtějí jejich příjemci dostávat, musejí o ni zažádat do konce roku. Proto si žádost podávají i dlouhodobé pěstounské rodiny. Jednou z nich je i domácnost Hany Martinkové Bojkové z Prahy.
„Aplikace Jenda, přes kterou se žádost podává, například chce doložit příjem pěstouna, který mi ale vyplácí sám Úřad práce,“ konstatovala. Není v tom podle svých slov sama. „Po jiné pěstounce to požaduje opakovaně. Nemáme výplatnice ani pracovní smlouvu, a přesto jí přišla výzva, že když je nedoloží, tak žádost zastaví,“ uvedla.
Tím ale podle ní boj s větrnými mlýny nekončí. Aplikace se po pěstounech domáhá potvrzení, že nezletilé děti souhlasí s vyplácením dávky. Souhlas členů domácnosti je totiž jedním z požadavků pro dávku. Ačkoliv u malých dětí je to podle Hany Martinkové nesmyslné i podle instrukcí ministerstva práce.
„Také mi do datové schránky přišla výzva, že mám doložit příjem nezletilého dvanáctiletého dítěte,“ řekla. Podobné problémy podle komunikace na interních facebookových skupinách pro dlouhodobé pěstouny řeší i řada dalších lidí.
Jenda se opakovaně dožadoval doložení příjmu pěstouna také v případě Evy Vahalové z Aliance náhradních rodin. Také ona musela odevzdat souhlas dítěte s dávkou, což nakonec vyřešila tak, že ho vyplnila jako dítě a podepsala se jako jeho zákonný zástupce.
„Pěstouni se na nás s podobnými problémy obracejí. Některé věci musejí řešit nadvakrát či natřikrát,“ potvrdil předseda Sdružení pěstounských rodin Pavel Šmýd.
Omyl systému
Podle Marka Maleňáka z Generálního ředitelství Úřadu práce jde při dokládání pěstounských příjmů o omyl systému. „Podle metodiky by tyto informace měly být nadbytečné, protože dochází k jejich automatickému nahrání,“ řekl Novinkám.
K požadování souhlasu nezletilého dítěte s dávkou podle něj docházelo v okamžiku, kdy se u pěstouna nenačetla informace o dítěti z registru. „Nevěděli jsme, jakým způsobem pokračovat v podání, tak jsme zvolili doložení rozsudku svěření do péče, aby se žádost odbavila,“ podotkl Maleňák.
Co se týká příjmů dítěte, jejich doložení u členů domácnosti je podle něj standardní součástí posuzování nároku. „Platí to i pro děti, u nichž se tímto způsobem ověřují například příjmy z výživného,“ doplnil.
Podle Hany Martinkové Bojkové ale děti v náhradní rodinné péči výživné nedostávají. „Pokud jej biologičtí rodiče platí, tak Úřadu práce, a nikoliv nám,“ podotkla. „Doložení rozsudku po nás samozřejmě Jenda vyžaduje, ale ve zcela jiném kroku než v souhlasu člena domácnosti,“ dodala.
Podle Vahalové děti mohou mít příjem třeba ze sirotčího důchodu, ale ani tak není systém dokonalý, protože ho není jak doložit.