Článek
Aby žadatel superdávku dostal, musí splnit majetkový test. Ten je nyní potřeba jen u doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí. U dalších dvou, které dávka nahradí, tedy příspěvku na bydlení a přídavků na děti, potřeba není.
Pro superdávku smí mít domácnost v závislosti na počtu členů na bankovních účtech maximálně 400 tisíc korun. Do této částky se ale nebudou počítat penzijní či stavební spoření.
„Problém bude, pokud některé z dětí, které má pěstounská rodina v péči, dostane vyšší částku třeba jako dědictví. Domácnost ji nesmí využít, protože patří dítěti,“ varovala bývalá místopředsedkyně Aliance náhradních rodin Hana Martinková Bojková.
Peníze musí pěstouni uložit tak, aby o ně dítě nepřišlo. Budou se však započítávat do úspor domácnosti. „Pokud by mu je dali třeba na spořicí účet, může rodina přijít o dávky, ačkoliv v reálu ty peníze nemá k dispozici,“ dodala Martinková.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí je to ale v pořádku. „Superdávka je určena pro celou domácnost, kterou definuje zákon. Hranice pro majetkový test byla stanovena relativně vysoko s ohledem na dostupná data o jejich úsporách,“ řekl mluvčí úřadu Jakub Augusta. Pěstounů je v Česku okolo 18 tisíc, z toho z toho 3700 nerodinných.
Nelze ale směšovat pěstounské a běžné rodiny, upozorňuje Martinková. U pěstounské rodiny jsou jiné právní vztahy i zdravotní, psychická a výchovná specifika svěřených dětí.
Dalším problémem je podle pěstounů i to, že se nově mezi příjmy domácnosti zařadí i odměna pěstouna, kterou dostávají od státu za péči o svěřené děti. „Pro další účely se ale jako příjem nepočítá. Například kdybych si šla zažádat o úvěr, banka ji nevezme v potaz. Až dosud byla příjmem pouze pro výpočet daní. Obávám se tak, že dojde ke snížení počtu žadatelů, protože již nyní není nijak vysoká,“ konstatovala místopředsedkyně Aliance náhradních rodin Magdaléna Zemanová.
Výrazný propad dávky
Podle kalkulačky, kterou zveřejnily neziskové organizace, to pro většinu pěstounských rodin bude znamenat výrazné snížení dávky. Podle Augusty byl ale dosavadní přístup nesystémový. „Svědčí pro to skutečnost, že jde o ‚příjem‘ pro osobní potřeby pěstouna jako člena domácnosti – není účelově určen,“ uvedl.
Pěstouni však argumentují, že ze své odměny hradí i potřeby svěřených dětí. „Stát sice vyplácí příspěvek na potřeby dítěte, ten však zdaleka jejich základní výdaje nepokryje. I tak je ale potřeba hradit obutí, ošacení, školní potřeby, kroužky,“ dodala Martinková.
Pěstouni se také obávají, zda dostanou v rámci superdávky část zvanou bonus na dítě, která má nahradit přídavky na děti, v okamžiku, kdy svěřenci dovrší osmnáct let věku a dále studují. I když u nich i nadále bydlí, nejsou už v jejich oficiální péči a stát by je neměl brát jako členy rodiny.
