Článek
Konečnou hodnotu říjnové inflace zveřejní statistici příští týden v úterý. V předchozích měsících statistici nicméně pokaždé svůj předběžný odhad potvrdili.
Například analytici Raiffeisenbank očekávali, že inflace v říjnu setrvala na 2,3 procenta, když nadále ji měly táhnout dolů hlavně ceny pohonných hmot. „Pozitivně ovlivňují inflaci také ceny regulovaných položek v čele s elektřinou a zemním plynem,“ uvedli ještě před středečním oznámením ČSÚ.
Zrychlení meziročního růstu cen statistici předběžně zaznamenali u potravin, alkoholu a tabáku, které v říjnu meziročně zdražily o 3,9 procenta, v září to bylo o procentní bod méně. Ceny za zboží se v úhrnu zvýšily o 1,3 procenta, tempo jejich růstu zrychlilo ze zářijových 0,8 procenta. U služeb, včetně vodného, stouply v říjnu spotřebitelské ceny meziročně o 4,6 procenta, tempo mírně zpomalilo ze zářijových 4,7 procenta.
Jedinou položkou, která ve srovnání s loňským říjnem zlevnila, byly stejně jako v předchozích měsících podle ČSÚ energie včetně pohonných hmot. Jejich ceny podle předběžného odhadu meziročně klesly o 3,3 procenta, stejně jako v září.
Letošního vrcholu dosáhla inflace v červnu, kdy spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,9 procenta, v červenci pak meziroční inflace zvolnila na 2,7 procenta a v srpnu na 2,5 procenta.
V eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen podle metodiky Eurostatu v říjnu zpomalil na 2,1 procenta ze zářijového tempa 2,2 procenta. V Česku v září podle jeho posledního dostupného harmonizovaného údaje činila inflace dvě procenta.
Zdaleka nejvyšší inflaci v Evropě má Turecko. Míra inflace zde v říjnu zvolnila na 32,87 procenta ze zářijového tempa 33,29 procenta a je nejníže za poslední čtyři měsíce.
