Článek
Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Proběhnout to má tak, že nepůjde o výdaj státu, ale ČEZ by na burze nakupoval vlastní akcie.
„V případě společnosti ČEZ platí, že uděláme tyto kroky,“ řekl v pátek Havlíček.
Plán je i součástí programového prohlášení současné vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy.
Slovo „stoprocentní“ vypadlo. Podle Havlíčka to ale platí
Změn ale doznal text ve strategii. Zatímco v hospodářské strategii ANO se uvádělo, že „cílem je získat stoprocentní podíl státu ve skupině ČEZ pro zajištění kontroly nad výrobou energií“, nově se ve státní hospodářské strategii píše, že „cílem je získat kontrolu státu nad výrobou ve skupině ČEZ“. Vypadl tak výraz „stoprocentní“.
Podle Havlíčka to ale na záměru nic nemění. „Řekli jsme, že chceme získat stoprocentní kontrolu nad výrobou a to platí,“ řekl Havlíček Novinkám.
Konkrétní kroky ani jejich harmonogram ministr nespecifikoval s odůvodněním, že tyto informace mají vliv na cenu akcií. Už v lednu Havlíček řekl, že vláda má pro zestátnění ČEZ připravený scénář a nebude jej oddalovat. Celý proces by podle něj měl být zahájen ještě letos, trvat by měl zhruba dva a půl roku. Celková cena se podle lednového vyjádření Havlíčka bude odvíjet od ceny akcií v té době. V minulosti ovšem připustil, že by zestátnění mohlo vyjít na přibližně 250 miliard korun.
Současná opozice plán na zestátnění ČEZ dlouhodobě kritizuje. Podle ní bude mít výrazný dopad na zadlužení firmy i pro státní rozpočet, protože ČEZ by nevyplácel dividendy ze zisku. „Nedává to ekonomický smysl,“ řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
ČEZ za tři čtvrtletí loňského roku vydělal 21,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Výsledky za celý rok 2025 by měla firma zveřejnit v březnu.
