Hlavní obsah

Havlíček: Když to půjde, navrhnu další uvolnění

Právo, Martin Procházka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Uspíšení otevření provozů může pokračovat. Jestliže se bude epidemiologická situace vyvíjet dobře, je vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu i dopravy Karel Havlíček (za ANO) připraven navrhnout vládě další změny.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček

Článek

Vláda uspíšila otevírání velkých provozů, od 11. května nově povolila i kina, divadla, svatby do sta lidí. Je možné uvolňování ještě dále urychlit?

Sjednotili jsme společenské, kulturní a sportovní akce do sta lidí do jednoho termínu, a protože se situace vyvíjí příznivě, dali jsme po diskusi s epidemiology již termín 11. května. V ostatních oblastech jsme zatím obezřetní, pokud ale bude situace dobrá, jsem připraven opět vyvolat diskusi o dalším urychlení.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) i premiér Andrej Babiš (ANO) jsou pro to, aby byly dříve otevřeny hospody. Jaký je váš názor?

Už jsme umožnili otevřít zahrádky 11. května. Byla to obrovská diskuse s epidemiology, logika byla v tom, 27. dubna otevřít všechny obchody s výjimkou obchodních center a 11. května obchodní centra bez restaurací, protože zábavní zóny tam táhnou spousty lidí. Restaurace přijdou dva týdny nato.

Přehledně: Co se otevře dříve a jak se mění používání roušek

Koronavirus

Rakousko bude pouštět hotely a restaurace 15. května, deset dní před námi. Německo to má podobně jako my. V tuto chvíli bych tedy neříkal definitivně ani ne, ale ani ano. Počkejme, jaké budou výsledky před 11. květnem. Platí také, že nouzový stav máme pouze do 17. května, a uvidí se, jak se to bude vyvíjet po tomto datu.

Nejdůležitější ale zůstává, jak se budou vyvíjet počty nových nakažených, reprodukční faktor, jaká bude situace vážně nemocných na jednotkách intenzivní péče. Výsledky jsou zatím velmi nadějné.

Dlouho bylo otázkou, jestli budou zahrádky s obsluhou…

Obsluha na zahrádkách bude. Podstatné je, aby se lidé nekumulovali v uzavřených prostorech. Pokud se budou dodržovat pravidla, je na zahrádkách riziko významně menší.

Vláda povolila kulturní a sportovní akce už od 11. května

Koronavirus

Pražský městský soud shledal, že vláda kvůli koronaviru měla vydávat svá mimořádná opatření podle jiného zákona. Policie teď proto nemůže pokutovat delikty jako nenošení roušek. Co o tom soudíte?

Pokud bojujeme proti epidemii, pak nevím, co je divného na tom, že postupujeme podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Soud rozhodl proti logice, a to se všemi důsledky, ale respektujeme to. Děje se tak i v ostatních zemích, komunikuji se svými protějšky třeba v Bavorsku, kde tamní soud zase rozhodl, že uzavření velkých obchodů bylo protiústavní. Pro nás ale není koronavirus právní bitva, je to bitva o zdraví. A tu jsme díky všem opatřením zvládli.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ukázal na šéfa Legislativní rady vlády Jana Kněžínka kvůli tomu, že se postupovalo ne podle krizového zákona, ale podle zákona na ochranu veřejného zdraví. Měl by pan Kněžínek nést odpovědnost?

Odpovědnost nese vláda, ta rozhoduje. Pan Kněžínek odvádí výbornou práci. V těch stovkách rozhodnutí, často pod extrémním tlakem, dělá se svým týmem maximum. A nesmíme se nechat vyprovokovat tím, že to budou různí právníci zpochybňovat. Jejich primárním zájmem rozhodně není zdraví obyvatel.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO)

Jednání vlády teď bývají častá a vleklá. Jak to probíhá a okolo čeho bývají největší spory?

Vláda jede v naprosto mimořádném režimu, který tady historicky nebyl. Jedeme sedmým osmým týdnem nonstop, neměl jsem za tu dobu jediný volný den. Vláda zasedala někdy i každý den v týdnu, teď už zasedáme maximálně třikrát za sedm dní.

Je třeba také vidět, že za vládou jsou velké týmy. Je to o stovkách lidí, kteří věci, jež dáváme dohromady, okamžitě překlápí do legislativní i praktické podoby. V těch nejkritičtějších dnech vláda jednala skoro nepřetržitě a v noci pracovaly další stovky lidí.

Vše musíme nejen legislativně sladit, ale musí se to i koaličně vydiskutovat. Nejsou to ale fatální spory. Je to o tom, že každý resort hájí zájmy určité skupiny, a musím korektně říct, že i když někdy jsou diskuse tvrdší, vždy nakonec najdeme kompromisní řešení. Premiér to neřídí ve smyslu větších výhod u resortů pod ANO a menších u ČSSD, dokáže se na to dívat s nadhledem. Když se mu něco nelíbí, tak to natvrdo řekne.

K tomu se projednává i další, „normální“ agenda. A také zásadní, jako v tomto týdnu, kdy jste snížili podporu pro fotovoltaiky a pokročili s přípravou dostavby Dukovan. U fotovoltaiky se hned ozvaly hlasy, že jde o politickou objednávku. Tzv. solární barony opakovaně kritizoval prezident Zeman…

To je úplný nesmysl. To opatření nebylo nečekané. Vyplývá z toho, že podpora fotovoltaiky je největším tunelem, který kdy v českých zemích nastal. V roce 2009 a 2010 naprosto selhali politici a regulatorní úřady, takže se těm, kteří stačili instalovat elektrárny do konce roku 2010, garantovala na 20 let naprosto neuvěřitelná výkupní cena. V důsledku to bude jen na fotovoltaice stát 500 miliard korun, na všech obnovitelných zdrojích jeden bilion. Na fotovoltaiku platíme ročně 29 miliard, tedy 63 procent veškeré podpory obnovitelných zdrojů. Ale vyrábí jen 2,6 procenta elektřiny. U biomasy dáváme 4 miliardy ročně a její podíl na výrobě elektřiny je 4,6 procenta.

Vláda schválila nižší podporu pro solární elektrárny, ušetří tím 10 miliard

Ekonomika

Uvědomuji si, že jsou stovky, možná tisíce firem, kterých se to negativně dotkne. Proto jsme nebyli tak úplně drastičtí, mohli jsme to udělat solární daní. Říkáme, že mají možnost na tom vydělávat, ale míra výdělku už nebude taková, jako byla, bude 6,3 procenta. Ostatní ale nemají o tolik navíc, vodní nebo větrné zdroje budou mít výnosnost 7 procent. To není politická objednávka, ale jednoduchý ekonomický pohled.

Dá se díky snížení podpory čekat pokles cen elektřiny pro domácnosti?

Možnost snížení ceny je, dnes část gigantické podpory platí stát a část spotřebitelé a firmy. Když ušetříme 7 až 10 miliard korun, tak to se dá rozdělit mezi rozpočet, domácnosti a firmy. Nevidím důvod, proč by měly domácnosti platit na účet fotovoltaiky každý rok 1200 Kč. Rozuměl bych tomu za předpokladu, že by z toho byl dostatek výroby elektřiny, což ale není.

Problém není ve fotovoltaice nebo obnovitelných zdrojích, problém je v tom, že míra podpory je naprosto gigantická a podíl na výrobě elektřiny je zanedbatelný.

Téma dopravy v této turbulentní době jako by stálo stranou. Jak postupují práce na D1? Dodržíte harmonogram?

Jedeme podle nastaveného jízdního řádu, je to pro nás jednoznačná priorita. V současnosti probíhají práce na 70 kilometrech D1. Doba krize se zvládla velmi dobře, až na jedno drobné zdržení. Pro nás je nepřekročitelný termín dokončení v roce 2021, osobně si to hlídám. Zamotivovali jsme stavební společnosti, aby to zvládaly v těžké době, kdy jim chyběli pendleři, musejí pracovat v rouškách a respirátorech, a řekl bych, že to zvládly dobře.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Obnovení prací na úseku mezi Lhotkou a Velkou Bíteší

Kolik bude nakonec stát systém elektronických dálničních známek?

Podařilo se nám dohodnout podmínky, kdy ušetříme asi půl miliardy korun. Je třeba to brát v kontextu dálničních známek a supervize mýta. Spojili jsme to do společného projektu, šetříme na hlavním projektu dálničních známek, který byl předtím nastaven na 400 milionů korun. Ten dnes dokážeme udělat za 130 milionů. Na supervizi mýta nevyužijeme externí komerční firmu, což by nás stálo přibližně 200 milionů. Dělat to bude státní Cendis, který dělá elektronické dálniční známky a využije stávající mýtné brány a zjednodušeně řečeno produkty propojí, díky čemuž ušetříme dalších 200 milionů. Celkem ušetříme za deset let asi 500 milionů.

A proč jste nevyužili výstup z dobrovolnického hackathonu, kdy e-shop pro dálniční známky vytvořili nadšenci během jednoho víkendu?

Byla to inspirace. Chtěli ukázat, že v horizontu několika dnů dokážou udělat něco, co stát dělá měsíce. Věc druhá je ale ta, že už v té době, kdy to vznikalo, bylo jasné, že potřebujeme robustní systém, na který bude možné navěsit všechny další systémy. Produkt hackathonu je fajn, ale jsou obavy, že by to nemuselo vydržet ten objem všeho, co budeme potřebovat a na co se budou miliony uživatelů moci absolutně spolehnout. Ukázali ale, že má být stát daleko pružnější, za to je potřeba jim poděkovat.

Hovoří se o tom, že České dráhy jednají o vstupu do Leo Expressu. V jaké je to fázi?

Jednání probíhají, to mohu potvrdit. Jsou zatím indikativního charakteru. Leo Express projevil zájem o zahájení jednání, České dráhy na to postavily tým. Je ale zatím předčasné říkat závěry.

Jaký by měla případná akvizice smysl? Vždyť to jen oslabí konkurenci na železnici, z níž mají cestující prospěch.

Jednáme na žádost Leo Expressu. Nikam se nevlamujeme, nikoho do ničeho netlačíme, ale pokud jsme vyzváni, nemůžeme to ignorovat. Nejednáme z pozice síly, ale z pozice osloveného. A ta jednání jsou velmi korektní, nechováme se rozhodně predátorsky. Leo Express je součástí úspěšné rodinné firmy, ke které sám osobně cítím respekt. Pokud by vůbec nějaká akvizice měla proběhnout, musí to být maximálně seriózní akt. Stát nesmí ani na minutu zneužít svého postavení.

Celý rozhovor s Karlem Havlíčkem si můžete přečíst v sobotním Právu

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám