Hlavní obsah

Guvernér ČNB Rusnok naznačil prodloužení intervencí

Prognóza České národní banky (ČNB) ukazuje, že čas na ukončení devizových intervencí by mohl nastat ve druhé polovině 2017. V rozhovoru pro Českou televizi to v úterý řekl v Ostravě guvernér ČNB Jiří Rusnok. Bankovní rada ČNB přitom na počátku srpna uvedla, že jako pravděpodobný konec intervencí vidí polovinu roku 2017.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Guvernér ČNB Jiří Rusnok

Článek

"My se vždy rozhodujeme podle aktuálních prognóz a v tuto chvíli prognóza ukazuje, že ten čas by mohl nastat ve druhé polovině příštího roku," uvedl guvernér.

Rusnok také dodal, že pokud by se prognóza vývoje ekonomiky odchýlila od toho, co říká dnes, tak by centrální banka musela zvažovat odložení konce intervencí.

Pravděpodobnost mimořádných událostí je nízká.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok

"Samozřejmě i pokud by se udála dramatická událost v ekonomice, kterou teď nevidíme, tak taky bychom museli zvažovat odložení. Ale pravděpodobnost těch mimořádných událostí je nízká," dodal. ČNB nadále očekává, že se v průběhu příštího roku dostane inflace nad dvouprocentní inflační cíl.

„Ještě minulý týden přitom sám Rusnok opakoval stanovisko bankovní rady z posledního zasedání, že exit (ukončení intervencí) je pravděpodobný v polovině roku 2017,” řekl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Prohlášení guvernéra ekonom označil za slovní intervenci proti spekulantům.

„V posledních dnech vyvolaly některé komentáře členů bankovní rady a zrychlující inflace zvýšený tlak na kurzový závazek. Příliv spekulativního kapitálu způsobil, že koruna proti euru posílila na forwardovém trhu, např. v ročním horizontu, protože investoři začali sázet právě na ukončení závazku v polovině příštího roku. Česká národní banka zároveň musela podle našich odhadů výrazně zvýšit svou intervenční aktivitu, aby korunu nad hladinou 27 Kč/EUR udržela,” uvedl.

„Právě posunutí konce kurzového závazku může situaci na forwardovém trhu uklidnit. ČNB zároveň nebude muset tolik intervenovat. Rusnokovo vyjádření tak působí jako verbální intervence ve směru udržení uvolněných měnových podmínek,” dodal Dřímal.

Později pak na konferenci v Ostravě Rusnok uvedl, že centrální banka nemá nyní žádný relevantní důvod nějak urychlovat ukončení režimu devizových intervencí nebo na měnové politice něco zásadně měnit.

Ukončení intervencí může být postupné

"Pokud se bude vyvíjet situace tak, jak očekáváme, tedy dosažení inflačního cíle v průběhu příštího roku, tak potom nastane situace, kdy budeme velmi silně zvažovat opuštění toho závazku. A to vše platí, pokud budeme udržitelně plnit ten inflační cíl," uvedl Rusnok.

Guvernér zároveň v rozhovoru pro ČT upozornil, že ještě ani v rámci bankovní rady nebyla diskuse o podobě konce intervencí. "My jsme řekli, že ať bude jakýkoliv způsob exitu, tak nedopustíme dramatické výkyvy kurzu koruny. I kdybychom technicky opustili jednorázově kurzový závazek, tak se na ten trh vrátíme, pokud to ta situace bude vyžadovat. Takže jestli bude exit jednorázový nebo postupný, je vedlejší," uvedl.

Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Od té doby do konce letošního července intervenovala v objemu zhruba 563 miliard korun.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám