Článek
„Nemám jinou možnost než rezignovat. Buď jste ministrem, nebo nejste,“ citoval Barbutovou list Le Monde. „Osobně jsem proti opětovnému povolení tohoto pesticidu,“ uvedla ministryně.
Kontroverze vyvolalo ustanovení, které umožňuje výjimečné použití insekticidů acetamiprid a flupyradifuron. Oba přípravky jsou sice v Evropské unii schváleny, Francie je však v minulosti zakázala kvůli obavám z jejich dopadů na životní prostředí.
Acetamiprid by se mohl využívat například při pěstování lískových ořechů, flupyradifuron zase u cukrové řepy, jablek či třešní. Zastánci opatření argumentují ekonomickou nutností. Zemědělské svazy a zástupci cukrovarnického sektoru upozorňují, že francouzští farmáři čelí silné konkurenci ze zemí EU, kde jsou tyto látky povoleny. Podle nich navíc některé plodiny v posledních letech významně poškodily mšice a jiní škůdci.
Naopak ekologické organizace hovoří o kroku zpět. Greenpeace označila zákon za ostudu a varovala před ignorováním vědeckých poznatků o dopadech pesticidů na opylovače, ekosystémy i lidské zdraví. Kritiku vyslovily také levicové politické strany, které zvažují napadení zákona u soudu.
Barbutová kritizovala nejen pesticidní výjimky, ale také další část zákona, která usnadňuje budování vodních nádrží pro zemědělce. Premiér Sébastien Lecornu naopak kompromis hájí s tím, že vrací „vědu do centra rozhodování“ a nabízí francouzským farmářům konkrétní pomoc.
Zpravodajský server Politico připomněl, že v roce 2018 zakázala Evropská unie tři neonikotinoidy, ale ne acetamiprid, který je předmětem kritiky kvůli nežádoucím účinkům na nervový systém jak včel, tak lidí. Acetamiprid je ale považován za méně toxický pro včely a v půdě se rozkládá rychleji než Bruselem zakázaná trojice.