Článek
„V lokalitě nebyla detekována přítomnost látek, které byly v historii používány jako chemické zbraně (yperit, sarin nebo látka VX). Současně nedošlo k nálezu nádob, které by obsahovaly toxický plyn fosgen. Přesto se jedná o významnou ekologickou zátěž,“ uvedl v úterý Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
SÚJB dodal, že je o postupu průzkumných prací průběžně informován a je seznamován s předběžnými výsledky. Nalezené chemické látky prošly přímo na místě předběžnou analýzou a poté byly převezeny k laboratornímu testování. Dodatečný průzkum, stejně jako původní menší sanaci v roce 2023, provedla společnost Dekonta.
Totožné závěry jsou i ve zprávě ministerstva životního prostředí (MŽP), které uvádí, že na místě byly v rámci letošního dodatečného průzkumu nalezeny stovky sudů a menších nádob s „kapalným obsahem“. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) také na úterní tiskové konferenci uvedl, že se sice původně pracovalo s možností, že by v oblasti mohly být bojové plyny, ale další průzkum to vyvrátil.
„Laboratorní analýzy potvrdily přítomnost dioxinů a furanů, rtuti, arsenu, polycyklických aromatických uhlovodíků, chloroformu, tetrachlormethanu, chlorovaných uhlovodíků, chlorbenzenů a ropných uhlovodíků,“ uvádí zpráva MŽP.
Některé nalezené látky sice představují významné riziko pro podzemní vody a v případě jejich smíchání a požáru by mohly vytvořit látku podobnou fosgenu, ale nejedná se přímo o bojové plyny.
MŽP však současně varuje, že sudy mohou být zakopané ve více vrstvách na sobě a u některých z nich „nelze vyloučit přítomnost látek, které mohou mít charakter bojových chemických látek“.
Největším rizikem zůstává možnost požáru. Pokud by k němu došlo, tlakové nádoby by mohly vybuchnout a kombinace látek pak zamořit okolí. Hašení vodou by pak mohlo toxické látky zatlačit hlouběji do půdy.
Některé staré sudy a nádoby jsou už prorezlé, MŽP proto počítá s hydrogeologickým průzkumem, který ověří, zda se jejich obsah dostal do spodních vod. Přestože to zatím nebylo oficiálně potvrzeno, Červený v pondělí uvedl, že k jejich kontaminaci „s největší pravděpodobností došlo“.
Dekontaminace bývalého cvičiště chemického vojska u Prášil by měla trvat tři roky a kromě MŽP, které zajistí sanační a průzkumné práce, se na ní bude podílet i armáda. Ta by měla poskytnout pyrotechnickou jednotku. V prostoru totiž byla i tanková a dělostřelecká střelnice. Náklady dosáhnou podle odhadů 200 milionů korun.
