Článek
„V posledních letech se velká pozornost věnuje mikro a nanoplastům, které sice nemusí být karcinogenní svou chemickou podstatou, nicméně jejich malé rozměry způsobují, že mohou pronikat až do buněčného jádra a poškozovat genetickou informaci,“ vysvětluje doktor přírodních věd Pavel Rössner, který v Národním ústavu pro výzkum rakoviny vede výzkumnou skupinu Toxikologie a molekulární epidemiologie.
Laboratorní pokusy prokázaly, že mikroplasty mohou živým organismům škodit, předpokládá se proto, že mohou být toxické i pro člověka. Na vznik rakoviny má ovšem vliv několik faktorů souběžně a je podle Rössnera těžké říct, který je dominantní.
„Obecně platí, že znečišťující látky v životním prostředí k nádorovým onemocněním přispívají. Pokud jde o nárůst počtu onkologických onemocnění v posledních letech, konkrétní vliv životního prostředí nelze přesně stanovit. Rozhodně podíl má, i když kvalita životního prostředí v naší republice se neustále zlepšuje,“ říká.
Z látek v ovzduší zmiňuje třeba cigaretový kouř, kterému se dá ale vyhnout. „Dále pak další produkty spalování, ať už z lokálních topenišť, průmyslu nebo dopravy. Zde jsou významnými toxickými látkami polycyklické aromatické uhlovodíky,“ přibližuje Rössner.
V regionech s těžkým průmyslem, zejména na severu Moravy a v okolí ústecké uhelné pánve, ale není nijak zásadně zvýšený počet lidí s rakovinou.
„Při přepočtu na sto tisíc obyvatel není incidence (nově diagnostikované případy, pozn. red.) nádorů v průmyslově zatížených lokalitách podstatně zvýšená. Největší incidence je u obyvatel kraje Vysočina,“ poznamenal odborník. Znečištění vzduchu tak samo o sobě nemá dostatečně velký vliv.
Pesticidy a strava
Pozornost lékařů i vědců se upíná i k chemickým postřikům, které se využívají třeba v zemědělství. Studie prokázaly, že vystavování se vysokým dávkám pesticidů může být stejně škodlivé, jako kouření. „Problematický může být i život v lokalitách, kde se pesticidy hodně používají,“ podotkl Rössner.
Při zahradničení nebo třeba ošetření potravin, kde se pracuje s nízkými dávkami chemikálií, je to podle něj ale bezpečné.
S karcinogeny se Češi setkávají i zcela jinde, aniž by si to uvědomovali - při jídle. Vadí hlavně smažení a nadměrná konzumace uzenin. „Klíčem je zdravá životospráva: dostatek pohybu, pestrá strava, kvalitní spánek. Rozhodně nekouřit a alkohol pít jen příležitostně. Dobré je též vyhýbat se stresu,“ radí vědec.
Přirozeným rizikovým faktorem je rovněž vyšší věk. Ročně onemocní v Česku rakovinou asi 95 tisíc lidí. Od konce devadesátých let si nemocí prošlo přes 670 tisíc občanů.
