Článek
V situaci, kdy zatím není dostatečný rozvoj obnovitelných zdrojů energie a nové jaderné reaktory začnou fungovat nejdřív za jedenáct let, je novela podle průmyslníků z hlediska dostatku cenově dostupné elektřiny pro Česko klíčová.
Má totiž urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Povolovací procesy zkracuje až o pět let, když zmíněné elektrárny by měly zajistit výrobu dostatečného množství elektřiny při útlumu uhlí. Zároveň umožňuje podporu ztrátových uhelných elektráren a usnadnění výstavby větrných elektráren.
„Návrh zákona dlouhodobě podporujeme. Může totiž významně urychlit jak přípravu, tak i realizaci a uvádění nových plynových výroben elektrické energie do provozu, což bude s předpokládaným ukončením využívání uhlí zásadní pro energetickou bezpečnost,“ řekl Novinkám Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy.
Jde o průmysl
Spadne-li zákon pod stůl, bude to podle Čížka krok zpět. „Novela přináší zásadní zrychlení povolovacích procesů u strategicky důležité energetické infrastruktury, bez níž se energetická transformace nestihne včas,“ varoval také prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Lex plyn je podle něj navržen tak, aby urychlil výstavbu moderních, řiditelných zdrojů energie, které nahradí stárnoucí uhelné elektrárny a zvýší spolehlivost i dostupnost dodávek elektřiny. „To je klíčové pro udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu a životní úrovně země,“ dodal Zajíček.
Sněmovna může ještě po vrácení Senátem o novele rozhodovat na konci června nebo začátkem září. Pak budou volby.
Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) bude podle svých slov usilovat o to, aby se tak stalo. „Je v zájmu tlaku na snížení cen energií, energetické bezpečnosti a soběstačnosti Česka, aby můj návrh schválila ještě tato Sněmovna. Budu proto hledat řešení, jak ho dostat co nejdříve k projednání poslanci,“ řekl Novinkám.
I podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je stále možné, že zákon vrácený Senátem ve Sněmovně projde. „Šance tady je,“ sdělil.
Spor o kontroly solárníků
Podle Havlíčka se senátoři zachovali správně, když normu poslancům vrátili kvůli jejímu ustanovení týkajícímu se kontrol některých solárníků. Ty chce Senát zrušit. Prosazuje je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s cílem ušetřit prostředky, které stát dává na podporované zdroje energie.
Stanjura původně ve vládě prosadil individuální kontroly výnosnosti fotovoltaických elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. To prošlo v novele energetického zákona lex OZE III, která má vstoupit v platnost ve druhém pololetí. Sněmovna poté tuto skupinu výrobců značně zúžila, když v lex plyn stanovila takřka pětinásobně vyšší hranici výkonu. Senátoři však nepřijali ani takový ústupek. Nelíbilo se jim mimo jiné to, že jde o zpětnou úpravu pravidel.
I Havlíček Stanjurovu snahu označil za přílepky a zásah do investičního prostředí, když si firmy nabraly úvěry a stát jim poté mění podmínky a vytváří prostředí, v němž úvěry nebudou schopné splácet.
„Nejedná se o malé množství firem. Nejdříve se to týkalo 2800 společností a poté to snížili na asi 1500 firem. Jestli je někomu jedno, že se tolik firem dostane do problémů jen proto, že mu stát změnil podmínky, tak je to špatné,“ doplnil.
Podle mluvčí resortu financí Šárky Pavlasové bylo cílem zabránit tomu, aby někteří provozovatelé nebyli kompenzováni příliš. Vzhledem k tomu, že by šlo o posuzování jednotlivých výrobců, nelze odhadnout, kolik by mohly činit případné úspory.
Projekty stojí, tvrdí solárníci
Podle výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře je kvůli nejistotě spojené s kontrolami navrhovanými Stanjurou pozastavena řada projektů nových elektráren, které by se měly či mohly stavět letos nebo příští rok.
„Banky nyní váhají, zda financovat výstavbu nových solárních elektráren. Zároveň drtivá většina investorů do nových elektráren, baterií a dalších obnovitelných zdrojů energie jsou majitelé solárních elektráren právě z let 2009 a 2010, za které stále ještě splácejí úvěry,“ upozornil.
Banky a majitelé elektráren by podle něj čelili nejistotě ohledně finančního zajištění také v dalších letech. „Situace by trvala do konce roku 2030, kdy skončí úvěry na stávající elektrárny a jejich provozní podpora. Do této doby by nastal útlum v realizacích projektů a tyto zdroje by pak Česku chyběly,“ dodal Krčmář.
