Evropská unie nabízí tisíce míst, Češi zůstávají pod průměrem

„Je to mimořádná příležitost, jak nastartovat kariéru v unijních institucích,“ uvedl Jan Kravčík, koordinátor vládní strategie podpory českých občanů mířících do EU. Podle něj stát nabízí uchazečům bezplatnou přípravu na výběrové řízení.

Nábor vypsal Evropský úřad pro výběr personálu, do 10. března se mohou hlásit lidé, kteří mají, nebo do letošního září ukončí, alespoň bakalářské vzdělání. Kdo v konkurzu uspěje, dostane se na seznam kandidátů, z něhož si pak unijní úřady vybírají nové pracovníky.

Celkem zaměstnávají přes 70 tisíc lidí. „Hledají nejrůznější profily – od agronomů přes personalisty až po specialisty na sociální sítě,“ upozornil Štěpán Pech, ředitel Odboru evropské institucionální a právní podpory Úřadu vlády. V unijních orgánech se tak uplatní nejen administrativní pracovníci, ale i lékaři, přírodovědci nebo energetici.

Nepracují přitom jen v Bruselu. Vedle Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu hledají nové lidi také soudy, kontrolní orgány či desítky odborných agentur sídlících v Lucemburku, Štrasburku nebo ve Vídni.

Češi teď mají šanci svůj podíl v nich zvýšit. Unijní pravidla počítají s geografickou rovnováhou – tedy tím, zda jsou členské státy zastoupeny podle počtu obyvatel. V případě Česka by měl podíl činit zhruba 3,1 procenta. Je jich ale výrazně méně.

Mezi administrátory dosahují přibližně dvou procent, u mladších administrátorských pozic kolem 1,5 procenta. Ještě slabší je podíl ve středním a vyšším managementu. Nízký počet přitom nesouvisí s úspěšností Čechů ve výběrových řízeních, která bývá mírně nad průměrem EU. Do konkurzů se jich zkrátka hlásí málo.

Podle Štěpána Pecha z Úřadu vlády chybí Čechům širší povědomí o unijních institucích jako o běžném zaměstnavateli.

Paradoxem podle Lindy Messias, která se v Bruselu věnuje českému zastoupení, je, že pověst českých zaměstnanců je velmi dobrá. „Jsme tu vnímáni jako spolehliví pracanti,“ uvedla. Přesto jejich počet neroste tempem, které by odpovídalo postavení země v unii.

Podobné potíže mají i další státy ze střední a východní Evropy, které do EU vstoupily později. Nízké zastoupení se týká Slovenska, Polska, Maďarska či pobaltských zemí. Naopak Belgie, Francie nebo Itálie mají v unijních strukturách tradičně silné zastoupení.

„Mít více Čechů v Bruselu a dalších městech, kde sídlí unijní instituce a agentury, je dlouhodobým zájmem vlády,“ konstatoval Kravčík. Podle něj nejde jen o prestiž, ale také o to, aby se česká zkušenost a pohled promítaly do evropské agendy výrazněji.

Kariéra v EU přitom nevede jen přes velké konkurzy. Zájemci mohou využít i krátkodobé pracovní smlouvy, odborné stáže nebo vysílání národních expertů. Právě to podle Úřadu vlády často slouží jako odrazový můstek k trvalému zaměstnání v evropských institucích.