Článek
Podle francouzského státního tajemníka pro evropské záležitosti Bernarda Cazeneuvea, kterého citovala agentura AFP, by zavedení daně desítkou států mělo přinést něco přes deset miliard eur.
"Je těžké určit, jaká bude daň nakonec vypadat, ale je možné uvažovat, že půjde o vícero miliard eur, pravděpodobně přes deset miliard eur," řekl Cazeneuve. Pokud by se zapojilo všech 27 států, pak by se na dani podle návrhů komise vybralo 57 miliard eur.
Brusel už zavedení daně na transakce mezi finančními institucemi v celé EU navrhl, a to v září 2011. U obchodů s akciemi a obligacemi by její výše podle tehdejšího návrhu činila 0,1 procenta a u derivátů 0,01 procenta.
Barroso: Daň pomůže zemím EU v těžkých časech
"Jsem potěšen, že deset států dalo najevo vůli podílet se na společné FTT na základě původního návrhu komise," řekl v úterý předseda EK José Barroso. "Tato daň může v těchto časech členským zemím přinést miliardy eur tolik potřebných příjmů," dodal.
Nyní musí k tomu, aby mohla být daň opravdu zavedena, dát zelenou desítce zemí i Rada EU zastupující členské země a Evropský parlament.
Česko je proti
ČR tuto daň odmítá. Motivy příznivců zavedení této daně jsou podle dřívějšího vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska hodně motivovány vnitropolitickými důvody. Přívrženci daně podle něj potřebují sdělit veřejnosti, že finanční sektor bude platit větší příspěvky na konsolidaci veřejných rozpočtů. Podle ministra by se ale takováto nová zátěž na banky stejně ve svém důsledku promítla do cen pro běžné spotřebitele a byla by na úkor konkurenceschopnosti Evropy.