Pohřeb Knížáka by mohl být se státními poctami, schválila to vláda

„Odsouhlasili jsme pohřeb státního charakteru, tzn. vlastně se státními poctami. Není to státní pohřeb, je tam vícero kategorií. Ale je to například pohřeb, jako měla paní (Vlasta) Chramostová, která byla rovněž disidentkou a rovněž tam zůstal v té oblasti kultury určitý otisk,“ uvedl na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády Havlíček.

Bude podle něj ale záležet na rozhodnutí nejbližších zemřelého bývalého rektora Akademie výtvarných umění. „Podobný scénář by měl mít, bude-li s tím samozřejmě souhlasit rodina pana Knížáka, i tento pohřeb, tedy se státními poctami,“ doplnil Havlíček.

„Dnešním usnesením vláda pověřila ministra kultury zajištěním pohřbu se státními poctami. Termín a další podrobnosti budou oznámeny po dohodě s pozůstalými,“ uvedlo ministerstvo v pondělí odpoledne v příspěvku na sociální síti Facebook.

„Ministerstvo kultury nyní osloví jeho rodinu. Pokud budou pozůstalí souhlasit, připravíme poslední rozloučení společně s nimi a dalšími zapojenými institucemi. Termín i podrobnosti oznámíme až po dohodě s rodinou,“ napsal k tomu na síti Facebook ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), který uspořádání pohřbu se státními poctami vládě navrhl.

Knížák byl členem mezinárodního sdružení Fluxus, které v 60. a 70. letech proměnilo podobu umění, kladlo důraz na okamžitý zážitek, na náhodu i na koncept. Byl u zrodu českého undergroundu, věnoval se výtvarnému umění, hudbě, architektuře, módě, fotografii i poezii. Mezi lety 1990 a 1997 byl rektorem Akademie výtvarných umění, od roku 1999 do roku 2011 pak ředitelem Národní galerie.

Havlíčkem v pondělí zmíněný pohřeb herečky a signatářky Charty 77 Vlasty Chramostové se konal 14. října 2019. Její rakev, obklopená řadou věnců, byla vystavena na pódiu v historické budově Národního divadla na pražské Národní třídě.

U rakve se jako čestná stráž vystřídala řada českých osobností. Obřad provázelo promítání nejen fotografií, ale i ukázek z divadelní a filmové práce Vlasty Chramostové.

Podle bývalého hradního ceremoniáře a nynějšího poradce ministra zahraničí Jindřicha Forejta, citovaného ČTK, je znakem pohřbu se státními poctami přítomnost státní vlajky nebo účast vojáků. Poprvé se tak stalo při pohřbu bývalého ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010.

V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce Věře Čáslavské, o podobném pohřbu se mluvilo už v případě atleta Emila Zátopka v roce 2000. V obou případech to odmítla rodina.