Článek
„Míru zdanění v Evropě můžeme definovat jako nejvyšší. Důkazem jsou ceny energií, kde zavedení a růst ekologických daní do dnešní podoby povolenek postupně eliminovaly jednu z konkurenčních výhod evropských firem,“ řekl Novinkám člen správní rady společnosti Centropol Jiří Matoušek.
Za nejdražší je označil i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, když vycházel z letošní studie bruselského think-tanku ERCST.
„Z porovnání nejrobustnějších systémů, a to v Evropské unii, na Novém Zélandu, v Kalifornii, Číně, Jižní Koreji a Spojeném království vychází, že v Unii se povolenky zavedly nejdříve a zároveň je jejich průměrná cena nejvyšší,“ poznamenal.
Při porovnání průměrné ceny povolenky v loňském roce vycházely podle Křečka ty unijní v přepočtu na 70,50 dolaru (1460 Kč), zatímco ve Velké Británii na 48 dolarů (1000 Kč). Na Novém Zélandu se platilo 36,30 dolaru (750 Kč) a v Kalifornii 35 dolarů (730 Kč), tedy jen asi polovina ceny v Unii.
„V Číně to bylo v přepočtu jen 313 korun, v Jižní Koreji dokonce 140 korun,“ uzavřel ekonom.
Čínská výhoda
Jak navíc upozornil zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák, o důslednosti čínského systému lze pochybovat.
„V tamní systém nemám důvěru. Není seriózní a takový, jak si to představujeme z Evropy. Spíše může sloužit k tomu, že kdyby Čína čelila našim opatřením na dovoz, bude argumentovat, že přece má vlastní systém ekologických opatření. Ale ten nebude férový,“ míní Palaščák.
Podle Křečka Číňané sice mají nastavenou cenu povolenky, ale velká část podniků je dostává zadarmo. „Formálně tedy systém existuje, ale vzhledem k uvolňování bezplatných povolenek se snižuje tlak na přechod na šetrnější technologie,“ podotkl.
Čínské společnosti, které do Evropy vyvážejí ve velkém, tak mají podle Palaščáka oproti zdejším výrobcům velkou výhodu.
Povolenky uplatňuje i Kanada. Ta ale po nástupu nového premiéra Marka Carneyho od dubna zátěž snížila, když zrušila uhlíkové daně na paliva. Ačkoliv v souvislosti s tím zanikl i kompenzační mechanismus, který měl domácnostem vyrovnávat zvýšené ceny.
„V Kanadě zrušení odůvodnili tím, že systém kompenzací a zdanění vedl k rozdělování společnosti a k napětí v ní. Funguje tam však dál systém povolenek třeba u průmyslu,“ vysvětlil Křeček.
Podmínky nejasné
V Unii se přitom systém povolenek rozšíří. Zatímco nyní se týká jen velkých znečišťovatelů, jako jsou průmyslové podniky, od ledna 2027 začne platit i pro dopravu a stavby.
Znamená to, že obchodníci a poskytovatelé tyto poplatky přenesou na zákazníky tím, že je promítnou do cen. Postihne to všechny řidiče, jelikož zdraží benzín i nafta, a ty, kdo vytápějí dům plynem nebo uhlím.
Záležet bude na ceně povolenek na burze. Podle představ EU má činit 45 eur za tunu CO2, jenže už teď je při vyjednávání budoucích kontraktů nad hranicí 80 eur.
Taková cena by podle investičního ředitele fondu Arete Energy Transition Martina Pacovského znamenala zdražení benzínu o 4,60 koruny za litr, nafty o 5,40 Kč zemního plynu o zhruba 360 korun za megawatthodinu.
Před tvrdými dopady těchto povolenek varoval Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz.„Osobně chápu snahu o zlepšování životního prostředí, ale tento systém povede k obrovským problémům nejchudších regionů Evropy,“ prohlásil.
Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS), jež schválení povolenek odložila a nechala to až na příští vládě, poukazuje, že se příjmově slabší skupiny dočkají kompenzací. Kdo by kolik dostával, ale v této fázi jasné není. Opozice zase říká, že povolenky v Česku nezavede, usedne-li po volbách ve vládě. Česko by se pak ale pravděpodobně nevyhnulo pokutám.
Přísnější pro domácnosti než pro fabriky
Podle Palaščáka je paradoxní, že systém povolenek pro domácnosti má parametry přísnější, než ten pro velkou energetiku a průmysl, když například nezajišťuje slibovanou burzovní cenu 45 eur. „Velké podniky navíc dlouhou dobu dostávaly povolenky ve vysokém množství zdarma,“ upozornil.
Lepší by podle něj bylo zavést uhlíkovou daň, kdy se platí pevná cena za emise a na rozdíl od povolenek tak neprobíhá určování výše příplatku za energie a paliva obchodováním na burze, kterého se mohou účastnit i spekulanti. Ale vzhledem k tomu, že se už nyní obchoduje s budoucími kontrakty, nepokládá Palaščák zrušení plánu za pravděpodobné.
V takovém případě navrhuje, aby se alespoň zavedení povolenek pro domácnosti o rok odložilo a systém se opravil. „Je potřeba, aby se skutečně ohlídal cenový strop,“ tvrdí.
