Článek
Nejhůře na tom je Karviná, v níž na jedno místo připadá více než 23 nezaměstnaných. V Sokolově je to 18, v Děčíně téměř 14 a v Hodoníně 12. Konkrétně to znamená, že třeba v Děčíně na 392 volných míst připadá 5373 lidí, v Karviné zase o 641 pozic „soutěží“ 14 849 osob.
Situaci ovšem mnoha lidem může komplikovat i věk či zdravotní omezení. „Dívala jsem se a v mých více než 55 letech už moc velká nabídka není,“ řekla paní Jana z Chomutova.
Nyní proto uvažuje, že bude každý den dojíždět do skladu velké mezinárodní firmy nedaleko Prahy. Ta totiž posílá pro své zaměstnance do města navzdory dálce každý den autobus a zase je vozí zpět.
Úřad práce ovšem neeviduje všechna volná místa. Nemá totiž podobnou povinnost. „Mnoho pozic se tak inzeruje a obsazuje na pracovním trhu prostřednictvím dalších platforem,“ upozornila mluvčí úřadu Kateřina Pavlíková.
Těmi mohou být například personální agentury nebo pracovní servery. „Přes velké pracovní portály se ale spíše inzerují pozice ve velkých městech nebo jejich spádových oblastech,“ konstatoval Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career, která provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz.
Například v Karlovarském kraji, kde je i vyšší nezaměstnanost, je pracovní nabídka spíše nízká. „Ale neplatí to třeba pro Ostravsko, kde je nabídka na portálech poměrně slušná,“ upřesnil Dombrovský.
Hluboká údolí stínů
Liší se i struktura nabídky. Přes Úřad práce firmy hledají lidi spíše na nízko kvalifikované pozice. Nejčastěji mají zájem o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, stavební a montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře nebo o uklízečky.
To na pracovních serverech je u nadpoloviční většiny pozic požadavek alespoň na maturitu, u čtvrtiny na vyšší nebo vysokoškolské vzdělání.
„Když se Úřad práce zkombinuje s portály, tak je nabídka o něco širší. Ale zároveň platí, že v okresech typu Most, Karviná či Bruntál je příležitostí i tak méně. Abych parafrázoval jednoho kolegu z oboru, český pracovní trh je zalitý sluncem, ale má hluboká údolí stínů v odlehlých oblastech s horší dopravní dostupností, kde ti zaměstnavatelé prostě nejsou,“ dodal Dombrovský.
V případě „problémových“ okresů se často jedná o dlouhodobě strukturálně postižené regiony, kde před časem skončili velcí zaměstnavatelé a noví nepřicházejí. „Kdybychom je zmínili před rokem nebo pěti lety, vždycky by z tohoto hlediska patřily mezi ty nejhorší,“ konstatoval hlavní ekonom společnosti Citfin Miroslav Novák.
Kvůli horší dostupnosti míst tam bývají i nižší příjmy, míra vzdělání a kvalifikace či kupní síla. Kriminalita je v těchto regionech naopak vyšší. „Proto tam firmy často nechtějí podnikat, i když by sehnaly zaměstnance levněji,“ dodal Novák.
