Článek
Na začátku června začal platit nový zákoník práce, který zavedl delší zkušební dobu ze tří na čtyři měsíce, zkrátil výpovědní lhůtu a zavedl úlevy pro rodiče malých dětí. Už máte odezvy, že by to firmy začaly uplatňovat?
Vedu intenzivní komunikaci s personalisty napříč republikou. Podle nich novela pomůže zaměstnancům i firmám. Zda to začaly firmy využívat, uvidíme v dalších měsících. Za mě jsou tam věci, na které se roky čekalo, včetně reformy podpory v nezaměstnanosti. Zvýší se například její výše jak v prvních měsících, tak celkově, protože se zvedne až na 80 procent průměrné celorepublikové mzdy. Nyní je to maximálně 65 procent.
Změny v podporách ale budou až od ledna, nebo se pletu?
Ano, redesign podpor v nezaměstnanosti bude až od ledna.
Počet nezaměstnaných v posledním roce pomalu roste. Nemůže je prodloužení zkušební doby a zkrácení výpovědní poškodit?
Úplně s tím nesouhlasím. Podle předběžných dat, která mám k dispozici, počet nezaměstnaných v květnu už druhý měsíc klesal. Přibývá volných pracovních míst a dlouhodobě má Česko nejnižší nezaměstnanost ze všech států Evropské unie.
Poslední dobou se množí informace o hromadných propouštěních. Teď končí například slévárna v Sezimově Ústí, která propustí 120 lidí. Jak vypadá srovnání s minulými roky?
Oproti letům 2020 až 2023 jich je za poslední rok a půl opravdu více. Bavíme se ale o jednotkách případů měsíčně a souvisí to s transformací ekonomiky. Nástup umělé inteligence, digitalizace a robotizace jdou napříč odvětvími. Vidíme úspory v počtu pracovníků třeba v bankovním sektoru nebo ve firmách, které nahrazují pracovní sílu automatizací linek. Na druhou stranu tu máme firmy, které zoufale shánějí lidi.
Je potřeba dobře nastavit systém celoživotního vzdělávání, o což se dva roky snažíme. Snažíme se lidi motivovat, aby si dokázali kvalifikaci zvyšovat a přecházet do jiných oborů pro lepší uplatnění za více peněz. Ta místa jsou.
Problém je ale podle některých ohlasů v tom, že se lidem nabízejí rekvalifikace na obory, které jsou třeba pod jejich kvalifikací. Měla by se jejich struktura změnit?
To je věc, kterou jsme rozpohybovali a v příštích letech bude stále významnější. Umožnili jsme, aby si člověk mohl typ vzdělání zvolit sám. Výrazně se snížil počet případů, kdy jsme z pozice úřadu práce říkali, co je pro daného člověka správné. Teď si většina lidí volí sama. Mají tak větší motivaci. Do budoucna bude důležité ji ještě zvýšit. Budeme se muset bavit o tom, jestli se třeba nedá vytvořit počet volných dnů na vzdělávání nebo zavést daňová podpora. Aby – pokud si člověk zaplatí vzdělávání – to mohl více uplatnit v daňové slevě.
Reforma důchodů zpřísnila podmínky pro předčasné penze. Už se to projevilo na příjmech a výdajích penzijního systému?
Všechny tři klíčové změny, které jsme v oblasti penzí provedli, nesou ovoce. Saldo důchodového účtu začíná být ve velmi dobré kondici. Troufnu si říct, že příští rok bude po letech možná i lehce přebytkové. Také je dnes díky nim slušný počet zkrácených úvazků pro lidi nad 55 let, zvýhodněných na pojistném. Od ledna začalo fungovat i zvýhodnění pro pracující důchodce. Kombinace těchto faktorů povede k tomu, že lidí s problémy najít před penzí práci bude ubývat a zároveň bude přibývat těch, kteří pracují i v důchodu.
Budu polemizovat. Jeden z propuštěných ve slévárně si stěžoval, že je pár let před penzí a těžko sežene práci. Nebude muset stát ty peníze dávat odjinud, ze sociálních dávek?
Není to tak. Předčasných odchodů do důchodu bylo vysoké procento. I přes zpřísnění máme teď u lidí v daném věku na úřadech práce jeden z nejnižších podílů. Důležité bude podívat se na úpravu podpor pro zaměstnavatele, aby pro ně lidé předdůchodového byli atraktivnější. Například tím, že ještě zvýšíme slevu na pojistném. Tato motivace funguje. Děláme si analýzu předčasných úvazků a připravíme návrh, se kterým chci začátkem příštího volebního období přijít do Sněmovny. Měl by slevy upravit, rozškálovat podle jednotlivých skupin. Nyní jsou jednotné, ale u lidí před penzí by mohly být vyšší.
Podle návrhu, který je ve Sněmovně, by měly firmy přispívat větší částkou na soukromé penzijní spoření lidem v náročných profesích. Kterým a proč?
Návrh reaguje na to, co bylo v důchodové reformě. Lidé ve třetí kategorii rizik vystavení vysoké fyzické zátěži, výraznému chladu, teplu či vibracím měli mít nárok na předčasnou penzi bez krácení. My jsme to z reformy vyjmuli s tím, že jim budou zaměstnavatelé odvádět navíc čtyři procenta ze mzdy na jejich penzijní spoření. Je to lepší způsob podpory, lidé nebudou muset čekat na možnost odejít do dřívější penze s výhodami až poté, co odpracují 2100 směn. Budou dostávat rovnou peníze za každý měsíc, kdy pracovali v náročné pozici. S těmi penězi budou moci nakládat nejen oni, ale třeba i jejich rodina.
Odbory uvádějí, že u těchto profesí je příspěvek většinou už v kolektivních smlouvách, takže nedostanou nic navíc. Nebylo lepší zachovat jim nárok na zvýhodněnou předčasnou penzi?
Já s tím nesouhlasím. Je to stejné, jako říct, že je v zákoně x dnů dovolené, takže není možné vyjednat nic navíc. Ve většině firem, kde jsou odbory, si to dokázali vyjednat. V okamžiku, kdy se z benefitu stane povinnost, mohou vyjednat další benefit. Navíc to bude jistota pro všech 120 tisíc lidí, kterých se to týká. Nebudou muset spoléhat na to, co kdo vyjedná.
Na Ústavním soudu nyní leží stížnosti na důchodovou reformu. Nebojíte se, že vám soud vaši hlavní změnu smete?
Jakékoliv rozhodnutí Ústavního soudu jsem vždy respektoval a respektovat budu. Ale tady není důvod, aby stěžovatelům vyhověl. Ve Sněmovně jsme postupovali podle jednacího řádu, takže nevidím důvod rozhodnout, že to bylo protiústavní.
Od října příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na děti a příspěvek na živobytí nahradí takzvaná superdávka. Jak bude konstruovaná?
Je složena z jednotlivých komponent, které budou zčásti odpovídat dosavadním dávkám. Bude zvýhodňovat příjmy a výdaje domácností a zároveň se dívat na to, zda jsou v ní lidé v produktivním věku, zdraví, kteří mohou pracovat a pracují, nebo nepracují. Podle toho je oceníme pracovním bonusem. Zároveň je tam bonus podle toho, zda rodič posílá děti řádně do školy. Také je tam majetkový test, abychom neposílali peníze někomu, kdo má dva miliony korun na účtu a deset nemovitostí.
Nevládní organizace po ministerstvu chtějí kalkulačku pro výpočet dávky. Říkali jste, že to bude možné, až bude zákon schválen. Kdy tedy bude?
Teď je pro nás prioritou, aby od 1. října bylo vše připraveno, abychom lidi byli schopni obsloužit ve webové aplikaci Jenda, kde bude možné o dávku i žádat. Do toho jsme vložili všechny kapacity, které máme. Jakmile budeme vědět, že to stíháme, doděláme kalkulačku. Aplikace umožní poté, co lidé žádost odešlou, rychle posoudit nárok na dávku i její přesnou výši. Já vždycky říkám, že všechny kalkulačky včetně našich nejsou přesné. Jsou tam odchylky i v řádu stokorun. Relevantní je informace teprve v okamžiku, kdy se nahraje plnohodnotná žádost, podle níž se dávka vypočítá.
Máte nějaké propočty, kolika domácnostem se po změně sníží dávky?
Jedné třetině vzrostou, jedna zůstane na stejném a jedné klesnou. Nižší budou typicky u domácností, které jsou v produktivním věku a nepracují. Nebo u domácností s poměrně vysokými příjmy, například 55 tisíc korun čistého, kam dnes dávky jdou. Nebo u domácností s velmi vysokými náklady na nájemné a energie. Ty budeme stropovat na průměrných hodnotách, obvyklých v dané lokalitě. Chceme zabránit byznysu s chudobou, kdy v nejvybydlenějších domech bývá nejvyšší nájem ve městě. Majitelé nemovitostí dnes vědí, že se to z příspěvku a doplatku na bydlení zaplatí a podle toho nasazují ceny nájmů.
Marian Jurečka
Vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně, živil se jako soukromý zemědělec.
Od roku 2010 byl místopředsedou KDU-ČSL, o tři roky později se stal poslancem a v roce 2020 stanul v čele lidovců. Tam setrval až do roku 2024.
V letech 2014 až 2017 působil jako ministr zemědělství. Vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí je od roku 2021. Krátce vedl i ministerstvo životního prostředí.