Do důchodu později. Jurečka už chystá návrh

V Česku je nyní věk pro odchod do penze zastropován na 65 letech. Jednou ze zvažovaných variant MPSV, jak Právu potvrdil dobře informovaný zdroj, je zvedat ho v letech 2034 až 2070 právě až na 68 let.

Jak ale dodal, rozhodnutí nejspíš padne až příští rok, kdy má vláda podle zákona vždy po pěti letech v souvislosti s důchodovým věkem prověřit dobu dožití. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) říká, že vzhledem k předpokládanému demografickému vývoji bude v zájmu finanční stability důchodového systému nezbytně nutné nastavit vyšší věk pro budoucí odchody do penze kolem roku 2030.

Kam až zamýšlí hranici posunout, ale zatím upřesnit nechce. Kritici tohoto plánu argumentují především tím, že délka dožití se v Česku sice dlouhodobě zvyšuje, ale délka života ve zdraví stagnuje.

Není zatím ani jasné, zda má být zvyšování věku odchodu do důchodu součástí chystané reformy penzí. Důchodový systém by se mohl podle plánu MPSV proměnit od roku 2025. Novelu důchodového zákona, která by měla penze reformovat, by měl Jurečka přinést na vládu letos v září.

Na důchodech se z veřejného systému v posledních třech letech vyplácelo víc, než se na ně vybralo na pojistném. Před příchodem pandemie covidu však byl systém důchodového pojištění v letech 2018 a 2019 v plusu 18,6 miliardy, resp. 16,4 miliardy korun.

Pro letošek už státní rozpočet počítá s deficitem 62,5 miliardy Kč. Podle většiny ekonomů se udržitelnost systému ještě zhorší po odchodu silné generace 70. let – takzvaných Husákových dětí – na odpočinek.

„Pro udržitelnost průběžného systému je potřeba důchodový věk postupně zvyšovat, zejména proto, aby odvody so­ciálního pojištění pro budoucí ekonomicky aktivní generaci nebyly přespříliš velké,“ sdělil Právu poslanec vládního STAN Viktor Vojtko.

„Na druhou stranu mohou fungovat kompenzační mechanismy, například s ohledem na celkovou dobu plateb pojištění, zvlášť náročné profese nebo v čerpání individuálního důchodového spoření,“ dodal.

Jako možné opatření navrhuje i pozdější odchod do důchodu, než je současných 65 let, což všechny strany před posledními volbami do Sněmovny odmítaly, stejně také Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně prodloužení doby odchodu do důchodu za současné vlády už loni v listopadu vyloučil. Rušení hranice 65 let odmítl loni v listopadu i předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Nyní je nereálné zvýšení věku odchodu do důchodu. Spíše je potřeba jednat o pozitivní motivaci lidí, aby zůstali dobrovolně v zaměstnání i po dovršení důchodového věku,“ řekl tehdy i lidovec a předseda sněmovního výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský.

Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek upozorňuje, že v posledních letech se zhoršila celková ekonomická situace, která se promítla do nižšího hospodářského růstu, a tedy nižšího růstu odváděného pojištění. „Pokračuje i dlouhodobý negativní demografický trend, kdy se v souvislosti se stárnutím populace zvyšuje počet lidí odcházejících do důchodu. Dále došlo během pandemických let k mimořádným valorizacím důchodů nad zákonné požadavky,“ řekl.

Veškeré další valorizace se počítají již z těchto valorizovaných důchodů a mimořádné valorizace vedou k trvale vyšším důchodovým výdajům.

„Za dnešní konstelace jsou schodky systémové a při udržení stávající podoby penzí spolu s dále stárnoucí populací se na tomto schodkovém hospodaření nic nezmění,“ míní Vejmělek.

Varianty, co s tím, jsou podle něj v zásadě dvě. První je ponechat hlavní struktury stávajícího systému a u toho průběžně financovaného se bavit o změně parametrů, na kterých je postaven.

„V podstatě přichází v úvahu tři možnosti – zvýšit odváděné pojistné, snížit poměrovou náhradu, tedy podíl starobního důchodu vůči průměrné mzdě, a zvýšit věk odchodu do důchodu. A je asi každému zřejmé, že reálné je bavit se o kombinaci změn u všech těchto parametrů, včetně věku odchodu do důchodu,“ shrnul pro Právo ekonom.

„U tohoto parametru je vzhledem k sociální citlivosti tématu vhodné ho vztáhnout nejenom k prodlužující se délce života, ale samozřejmě i ke kvalitě života v důchodovém věku, zejména s ohledem na zdraví,“ zdůraznil.

Druhou variantou je podle Vejmělka velká důchodová reforma a zamyšlení se nad tím, jak významnou roli má hrát průběžný systém a jakou roli další pilíře. „A tady už samozřejmě diskusi vůbec nelze redukovat na pouhý věk odchodu do důchodu,“ dodal.