Článek
V květnu 2004 do EU přistoupilo deset nových členů. Z těch v čerpání peněz za Českem zaostávají jen Kypr se 41 procenty a Lotyšsko se 45 procenty.
Nové statistiky nicméně neznamenají, že se Česko ještě nemůže zlepšit a získat další peníze. Údaje totiž obsahují jen prostředky, které již byly vyfakturovány.
ČR prostředky vyčleněné pro období 2004 až 2006 může čerpat až do roku 2008 - stěžejní tak bude až konečná bilance.
Nejvíce peněz se daří čerpat Irům
Komisařka pro finanční plánování a rozpočet Dalia Grybauskaitéová současně upozornila na markantní rozdíl v čerpání mezi patnáctkou starých členských zemí a unijními nováčky. Zatímco průměr v EU-10 je 57 procent, tak průměr v EU-15 činí 75 procent. Nejlépe jsou na tom Irové, kterým se už podařilo vyfakturovat 90 procent všech prostředků.
Čerpání peněz a administrativu spjatou s fondy musí nicméně podle eurokomisařky ještě zlepšit většina zemí, zvláště pak nové členské státy. "Čas běží," podotkla Grybauskaitéová s tím, že u strukturálních fondů zbývá už jen rok a čtyři měsíce.
EK si je podle ní vědoma, že u nových zemí byla řada objektivních překážek pro lepší čerpání. Přesto prý tyto země podle ní nemohou očekávat nějaké výjimky a prodlužování lhůt. "Zde nebudou fungovat žádné výmluvy. Nebudou žádné omluvy pro nikoho, pro žádnou skupinu členských zemí, aby získaly výjimky," uvedla Grybauskaitéová.
Od 2007 do 2013 ČR čeká až 27 miliard
Zatímco pro období 2004 až 2006 pro Česko ve strukturálních fondech bylo asi 40 miliard korun, tak pro léta 2007 až 2013 má ČR vyčleněno mnohonásobně víc - 26,7 miliardy eur, tedy přes 730 miliard korun. Otázkou teď je, zda a nakolik je bude umět vyčerpat.
Peníze vyhrazené pro období 2007 až 2013 by Česko mohlo začít získávat asi koncem letošního či začátkem příštího roku. V červenci EK souhlasila s českým Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR), což je obecný plán, jak prostředky z EU čerpat. ČR ale zatím v Bruselu nemá schválen žádný konkrétní operační program, přes které tyto peníze do Česka půjdou.