Článek
„Clo ve výši 30 procent nebo cokoli nad 30 procent má víceméně stejný účinek. Prakticky obchod znemožňuje,“ konstatoval Šefčovič. „Bylo by téměř nemožné pokračovat v obchodování tak, jak jsme byli v transatlantických vztazích zvyklí,“ dodal s tím, že hodlá udělat vše, aby tomuto scénáři zabránil.
Obchod se zbožím a službami mezi EU a Spojenými státy měl loni podle dat EU hodnotu 1,68 bilionu eur, tedy v přepočtu asi 41 bilionů korun. Představoval tak asi třetinu globálního obchodu.
Trump pohrozil zvýšením cel na 30 procent, pokud se mu nepodaří s EU uzavřít do začátku srpna obchodní dohodu. Zavedení cel zdůvodňuje nutností chránit americké podniky.
Unii Trump vyčítá především přísná pravidla týkající se dovozu zboží. Například to, že neodebírá dostatek amerických zemědělských produktů. To je dáno mimo jiné tím, že EU v porovnání s USA uplatňuje tvrdší limity na používání pesticidů, což dovoz amerických potravin komplikuje.
Trump podobná nařízení označuje za důvod, proč mají Spojené státy s EU příliš velký deficit vzájemného obchodu.
V případě zboží loni deficit činil 198 miliard eur, v přepočtu zhruba 4,2 bilionu korun. USA ale mají naopak přebytek obchodu se službami, v němž dominují firmy jako Netflix nebo Google. Po započtení služeb se celkový obchodní deficit USA smrskne na 50 miliard eur (1,23 bilionu Kč).
Trump chce co nejvíc
Ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett v neděli v rozhovoru pro televizi ABC News uvedl, že dosavadní nabídky obchodních dohod nepřišly Trumpovi natolik dobré, aby je odsouhlasil. Zároveň dodal, že americký prezident bude chtít z jednání s partnery získat co nejvíce. Pokud se mu to nepovede, cla budou platit.
Šefčovič věří, že se Bruselu povede s Washingtonem dohodnout řešení, které umožní pokračovat ve vzájemné spolupráci. Unijní vyjednavači chtějí s Američany jednat do 1. srpna. Záměr Šefčovič znovu potvrdil po pondělním jednání ministrů zahraničí.
„Současná nejistota způsobená neoprávněnými cly však nemůže přetrvávat donekonečna, a proto se musíme připravit na všechny možné výsledky včetně případných dobře promyšlených a přiměřených protiopatření k obnovení rovnováhy v našem transatlantickém vztahu,“ prohlásil eurokomisař.
Unie už v dubnu schválila zavedení odvetných cel na americké produkty v hodnotě 21 miliard eur. Nyní jedná o druhém balíčku, jehož hodnota by mohla dosáhnout 72 miliard eur. S odvetami ale EU ještě vyčkává na výsledek jednání. I platnost prvního balíčku zatím odložila do začátku srpna.
Jednotlivé státy EU nejsou v postoji k Trumpovi zcela jednotné. Zatímco Česko nebo Itálie patří mezi zdrženlivější státy, Francie požaduje tvrdší postoj včetně možnosti zavést cla i na americké služby. K tomu však Evropská komise přistoupit nechce.
