Článek
„V Česku je zhruba tři sta tisíc dětí, které vyrůstají v domácnostech ohrožených sociálním vyloučením nebo chudobou. Ta se přitom nepřenáší náhodně, ale systematicky z generace na generaci,“ konstatoval Michael Fanta z Centra ekonomických a tržních analýz. To shromáždilo data spolu s projektem Neviditelní.
Znevýhodnění se na děti přenáší kombinací několika faktorů. V rodinách se často potkávají nízké příjmy, finanční nejistota, dluhy, stres, horší dostupnost bydlení, ale i nižší vzdělání rodičů, slabší podpora vzdělávání a menší možnosti dítě rozvíjet.
Specifickou kapitolou jsou dětské dluhy. „Řešíme případy, kdy jsou mladí lidé zatížení závazky, které vznikly už v dětství. Ačkoliv současná legislativa dětské dluhy výrazně omezila, stále se setkáváme se závazky, které mladým lidem narostly za dětské jízdy načerno, upomínky z knihoven nebo nezaplacené zdravotní pojištění po přestěhování s rodiči do zahraničí,“ upozornil Karel Křivánek, předseda Asociace občanských poraden.
„Takový dluh s námi jedna klientka aktuálně řeší a dosahuje dvě stě osmdesát tisíc korun. To je obrovská zátěž hned na začátku života,“ dodal.
Tyto negativní vlivy se navzájem posilují. Dítě má často menší podporu při výběru školy, méně možností doučování, horší přístup ke kroužkům. Nevstupuje do života ze stejné startovní pozice jako jeho vrstevníci. Pokud zvítězí potřeba příjmu, šestina mladých lidí raději ukončí střední školu dříve, aby mohli co nejrychleji začít vydělávat.
„Vyrůstala jsem v rodině, kde téměř nic nefungovalo. Oblečení jsme měli po příbuzných, na školní výlety se nejezdilo, nedostudovala jsem ani střední školu. Přála jsem si, aby toto moje děti nezažily,“ popsala situaci Martina ze Žatecka, která vychovala dvě děti.
„Po rozvodu jsem měla tři zaměstnání, ale o to méně času s dětmi. Když syn nastoupil do první třídy, všechno se zhroutilo a my jsme neměli ani na potraviny nebo cestu do školy,“ dodala.
Stamilionové dopady na stát
Znevýhodnění se může promítnout do nižšího vzdělání, horšího uplatnění na trhu práce a budoucích nižších příjmů. Podle Centra ekonomických a tržních analýz každý rok vstupuje do dospělosti skoro šest tisíc lidí, u nichž nižší vzdělání souvisí se znevýhodněným prostředím.
Státní náklady v podobě dávek či nižšího výběru daní a pojistného u nich dosahují 374,1 milionu korun ročně.
Podle Michaela Fanty je klíčové posílit v ohrožených regionech dostupné předškolní vzdělávání a zavést programy prevence předčasných odchodů ze škol. Dále zjednodušit přístup k podpůrným službám a dluhovému a sociálnímu poradenství a zapojit více soukromý sektor formou mentorování, stáží a prvních pracovních příležitostí.
