Článek
Podle hlavního analytika společnosti Citfin Miroslava Nováka stojí za nárůstem subjektivní chudoby nedávná energetická krize a s ní spojená vysoká inflace. „Zdražovaly nejen energie, ale i potraviny, což jsou pro domácnosti s nízkými příjmy klíčové položky,“ konstatoval.
Česko je na tom přitom lépe, než je celoevropský průměr, kde se subjektivní chudoba týká 17,4 procenta lidí, přičemž došlo na rozdíl od Česka k mírnému meziročnímu zlepšení. Nejhůře na tom jsou se 66,8 procenta Řekové, nejlépe se 7,3 procenta Němci a Nizozemci.
Jen pro porovnání, na sousedním Slovensku se za chudé pokládá více než 28 procent lidí a v Polsku přes jedenáct procent.
Pokud jde o Čechy, nacházejí se zhruba uprostřed evropského žebříčku. Hůře svou situaci hodnotí ženy. Za chudé se pokládá více než patnáct procent z nich, u mužů je to třináct procent.
Rozhoduje nižší plat i péče o děti
„Je to dáno jednak tím, že ženy mají dlouhodobě nižší příjmy, a to často i na stejných nebo podobných pozicích. Také se výrazně častěji ocitají v roli samoživitelek,“ řekl Novák. Alimenty, které dostávají, často nebývají příliš vysoké, mnoho z nich tak hledá další práce.
Z věkových skupin se nejhůře cítí ti, kterým ještě nebylo osmnáct. Za chudé se pokládá téměř pětina z nich. Nejlépe se pak paradoxně hodnotí senioři nad 65 let, kde je to 11,2 procenta. V produktivním věku cítí subjektivní chudobu 13,3 procenta lidí.
Přes čtrnáct procent českých domácností má také větší potíže vyjít s příjmy. Z toho velké problémy hlásí 3,7 procenta z nich. I tady došlo k velkému nárůstu. Ještě v roce 2021 se to týkalo 11,4 procenta domácností.
Anketa
Roli hraje opět nedávná vysoká inflace, která výrazně srazila reálné příjmy domácností. Tedy to, kolik zboží a služeb si za ně koupí. Reálné mzdy po více než dvouletém poklesu začaly růst teprve loni. Kupní síla ovšem podle některých ekonomů stále zaostává za situací před pandemií covidu. „Reálné úrovně roku 2019 dosáhne průměrná mzda až na přelomu roku 2026 a 2027,“ řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
I bližší data potvrzují údaje o samoživitelkách. V problémech jich totiž podle Eurostatu je 43,5 procenta, obří potíže vyjít s penězi má skoro pětina z nich. Dalších téměř 28 procent samoživitelek a samoživitelů má problém vyjít s penězi aspoň občas.
V podobné situaci jsou i páry se třemi a více dětmi, z nichž má větší potíže uplatit své závazky třetina, dalších 23 procent čelí jistým obtížím. Z osaměle žijících seniorů finančně žije ze dne na den sedmina, další třetina mívá aspoň občasné problémy.
