Článek
Česko je přitom podle evropského statistického úřadu Eurostat premiantem v chudobě dlouhodobě. Je na tom dokonce lépe než sousední Německo, Rakousko či Polsko.
U Němců činil loni podíl chudých nebo sociálně vyloučených na celkovém počtu obyvatel 21,2 procenta, u Rakušanů 18,8 procenta a u Poláků patnáct procent. Jen pro porovnání – na Slovensku to bylo 16,7 procenta.
Podle analytiků ale čísla Eurostatu o problému chudoby v dané zemi úplně nevypovídají. Mimo jiné se definuje podle toho, že měli k dispozici méně než šedesát procent národního mediánu příjmu. V Česku loni byla tato hranice například u jednotlivce 19 090 korun, u jednoho rodiče s malým dítětem pak 24 817 korun. Vedle toho Eurostat porovnává i to, zda si například mohou domácnosti dovolit dostatečné vytápění, dovolenou mimo domov nebo zaplatit nečekané výdaje.
„Finanční parametr sice ukazuje, kolik lidí má menší příjmy než jiná část populace, ale nic to neříká o kupní síle mezd. O tom, jak se s nimi dá v dané zemi vyžít. Nezohledňuje to ceny potravin, bydlení a podobně,“ řekla Eliška Halaštová, analytička Charity ČR.
Tento ukazatel je podle ní vhodný pro mezinárodní srovnání. „Nedá se říct, že bychom na tom byli s chudobou nejlépe v celé Evropské unii,“ konstatovala.
Společnost PAQ Research loni v srpnu podrobila metodiku Eurostatu podrobné analýze. A to na základě tehdejších dat, která se ale lišila jen mírně. „Ukazatel ve skutečnosti trpí řadou nedostatků. Neobsahuje informace o exekučních srážkách, které v Česku nadprůměrně snižují příjmy. Používá jednotné škály pro srovnání příjmů napříč všemi evropskými státy, přestože se podmínky napříč Evropou liší,“ uvedli v analýze její autoři Daniel Prokop a Michael Škvrňák.
Rozdílná životní úroveň lidí s nízkými příjmy
Mediánový příjem, a tím i hranici chudoby, mají podle nich západní země výrazně vyšší než v Česku. Třeba u Lucemburska, Rakouska či Irska byl předloni vyšší zhruba 1,9krát, oproti Bulharsku to bylo dokonce třikrát více. „Chudí v Lucembursku či Rakousku mají proto výrazně lepší příjmy a životní úroveň než průměrný člověk v Bulharsku. A nachází se zhruba na úrovni českých středně příjmových domácností,“ stojí v analýze.
Pod evropskou hranicí chudoby tak podle ní předloni žily více než dvě pětiny českých domácností. V Německu to bylo jen necelých jedenáct procent, v Rakousku 6,4 procenta. A evropský průměr byl 19,3 procenta. Česko tak bylo v chudobě na průměru.
I čísla Eurostatu nejsou přitom při přepočtu na počet chudých a sociálně vyloučených přívětivá. Přes relativně nízké procento jich zde bylo 1,21 milionu. A v posledních letech jich přibývalo.
„My sice v Charitě nemáme přesná čísla, ale vidíme, že k nám začínají chodit i lidé se středními příjmy, kteří z nich třeba vzhledem k cenám bydlení mají potíže vyžít,“ uzavřela Halaštová.
