Článek
Ještě v roce 2006 plánovalo podle studie více spořit 60 procent Čechů, ale letos už jen 22 procent. Naproti tomu chuť utrácet stále roste. Zatímco loni plánovalo více utrácet 69 procent českých spotřebitelů, v roce 2007 už 74 procent. Česko se tak umístilo spolu se Španělskem na třetím místě za Maďarskem a Polskem, kde vykazují lidé ještě větší sklon k utrácení.
Tržby obchodníků v Česku lámou rekordy. Loni byly historicky nejvyšší, ale poptávka po spotřebním zboží se ještě ani zdaleka nenasytila a pokladny prodejců se vesele plní.
Podle studie chtějí Češi utrácet zejména za aktivity související s volným časem a cestováním. Chtějí také nové elektrospotřebiče, spotřební elektroniku a mobilní telefony. Ve všech těchto kategoriích obyvatelé ČR předhonili průměr dvanácti evropských zemí sledovaných ve studii.
Kdo chce jak utrácet a spořit v r. 2007 (v %): | ||
Země | utrácet | spořit |
Německo | 31 | 38 |
Belgie | 47 | 35 |
Španělsko | 74 | 24 |
Francie | 38 | 41 |
Itálie | 47 | 29 |
Portugalsko | 64 | 14 |
Velká Británie | 54 | 45 |
Maďarsko | 92 | 6 |
Polsko | 75 | 15 |
Česko | 74 | 22 |
Slovensko | 72 | 18 |
Rusko | 67 | 31 |
celkem | 61 | 27 |
Zdroj: Barometr Cetelem |
Do roku 2010 by měly výdaje na vybavení českých domácností dále vzrůst: u nábytku o 21 procent, u elektrospotřebičů o 14 procent a u spotřební elektroniky a počítačů o 13 procent. Vedle výdajů na vybavení domácností poroste v příštích letech zájem i o rekonstrukce a úpravy bydlení, které by do roku 2010 měly stoupnout o 35 procent.
"Rostoucí útraty mají hned několik důvodů: rostoucí reálné příjmy obyvatel, klesající nezaměstnanost, rostoucí objem spotřebitelských úvěrů, silná koruna k euru i dolaru, která zlevňuje zboží z dovozu, štědrá sociální politika státu vůči některým skupinám obyvatel a boom ve stavebnictví, protože řada lidí si pořídila nové bydlení, které je třeba zařídit," vysvětluje analytik Next Finance Vladimír Pikora.
"Výsledky průzkumu svědčí o výrazné kupní síle lidí," potvrzuje analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Je to podle něj díky kombinaci nárůstu platů a nejlevnějších půjček v EU. Tento vývoj prý povede k tlaku na růst cen a ve finále k vyšším úrokovým sazbám. "Bude teď velmi důležité, aby se správně sladila rozpočtová a měnová politika. Aby spotřebu domácností společně mírně krotily, ale nezařízly," podotkl.