Článek
„Země, která není schopná zajistit dostatek základních potravin pro své obyvatele, se v krizových situacích stává zranitelnou,“ upozornil předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Řešením podle něj není uzavírání hranic, ale udržení klíčové výroby a zpracovatelských kapacit v zemi.
Na klesající potravinovou soběstačnost upozornil v lednu ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). V programovém prohlášení se k posílení domácí výroby potravin hlásí vláda Andreje Babiše (ANO), slibuje podporu zpracovatelů a omezení dovozu nekvalitních potravin.
Potravinová soběstačnost je podle odborníků pojistkou pro krizové situace. Pandemie covidu, narušení dopravy nebo válka na Ukrajině ukázaly, jak zranitelné mohou být dodavatelské řetězce.
V krizi se každý stará hlavně o sebe
„Trh funguje dobře v normálních časech, v krizi se ale každý stará hlavně o sebe. Není možné spoléhat na to, že nám někdo bude dodávat potraviny, pokud je bude sám potřebovat,“ řekl analytik Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.
Podle dat Českého statistického úřadu bylo Česko v roce 2024, za který jsou poslední ucelená data, potravinově soběstačné pouze ve třech položkách – v hovězím a telecím mase, v mléce a mléčných výrobcích a v cukru. V ostatních sledovaných potravinách spoléhá na dovoz. Lépe je na tom v soběstačnosti v komoditách, tedy v plodinách, surovinách a hospodářských zvířatech.
Neznamená to ale, že by Česku hrozil nedostatek jídla. „Bez dovozů bychom hlady neumřeli. Všechno by ale výrazně zdražilo,“ dodal Maier.
Hlavním důvodem nízké potravinové soběstačnosti je podle expertů omezené zpracování vlastních surovin. „Vyvážíme základní komodity, jako jsou obiloviny nebo živá zvířata, a zpátky dovážíme hotové potraviny, například sýry nebo masné výrobky,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Ke zlepšení by podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka pomohla výraznější podpora menších zpracovatelů a zjednodušení administrativy. Ministerstvo plánuje posílit kapacity podniků na zpracování zemědělských surovin a zjednodušit čerpání evropských dotací. Obnoví i národní dotace v celkové výši 250 milionů korun.
To ale část zemědělců kritizuje kvůli obavě, že program povede k podpoře velkých podniků na úkor menších. V minulosti z něj dotace čerpaly firmy z holdingu Agrofert, Madeta nebo Hamé. Za nehospodárnost a neprůhlednost program v roce 2022 kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. O rok později jej vláda Petra Fialy (ODS) zrušila.
Ministerstvo však s podporou velkých firem počítá. „Je potřeba podporovat i velké potravinářské podniky, aby bylo v případě nenadálých událostí zajištěno zásobování obyvatelstva,“ zdůvodnil chystané dotace Bílý.