Článek
Ministerstvo financí od pondělí sbírá data prodejců pohonných hmot o cenách. Srovnává je s údaji Finanční správy pokrývajícími celý distribuční řetězec i s vývojem cen pohonných hmot na světových burzách. Porovnává také aktuální situaci s vývojem před začátkem války.
„Prvotní rámcová analýza, tedy srovnání s cenou paliva na burze, nenasvědčuje tomu, že by se radikálně změnily indikativní hrubé marže,“ uvedl Žurovec. Dodal, že ministerstvo musí provést ještě další návazné šetření s ohledem na celý distribuční řetězec. Podrobnější výsledky tak zveřejní ve čtvrtek.
Mluvčí doplnil, že ministerstvo financí obdrželo podrobná data o totemových cenách od jednotlivých čerpacích stanic za období od letošního 15. února do současnosti. Jedná se o data od 2530 čerpacích stanic a 558 provozovatelů.
O tom, že se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konflikt na Blízkém východě k nepřiměřenému zvyšování marží, hovořila už v neděli ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Nafta v Česku od konce února, kdy vypukla válka na Blízkém východě, zdražila do neděle v průměru o devět korun na 42,12 koruny za litr. Nárůst ceny u nejprodávanějšího benzinu Natural 95 byl v uplynulých dnech mírnější, v neděli se podle posledních dostupný dat společnosti CCS prodával za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února.
Nafta tedy zdražila o zhruba 27 a benzín asi o 13 procent. Do cen se ovšem promítají i distribuce, zpracování a další náklady.
Ceny ropy od začátku útoku USA a Izraele na Írán vzrostly o více než 40 procent. Kvůli přetrvávajícím obavám z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu zdražila severomořská ropa Brent na více než sto dolarů za barel.
