Článek
„Nemáme informace, že by marže rostly rychleji než ceny na burzách. Naše ceny jsou také pořád nižší než v okolních státech,“ řekla Schillerová v nedělní Partii na Primě.
Ministerstvo financí situaci podle ní monitoruje prostřednictvím sledování cen na totemech čerpacích stanic a jejich porovnáváním s vývojem na burze a první údaje ze sledování marží u prodejců pohonných hmot bude mít v pondělí. Doplnila, že intenzivně jedná s zástupci petroprůmyslu a zejména s vedením státní společnosti Čepro.
Předseda opoziční ODS Martin Kupka v debatě Primy připomněl, že občanští demokraté navrhují kvůli rozkolísaným cenám v důsledku války v Íránu a okolí zrychleně schválit dočasné snížení spotřební daně z nafty a benzínu o 1,70 koruny na litr. „Za čtyři měsíce by to znamenalo výpadek (státního rozpočtu) asi pět miliard,“ uvedl. Zároveň vládu vyzval, aby intenzivněji jednala se zástupci pumpařů.
Koaliční politici ale snížení spotřební daně kvůli řešení růstu cen nepodporují. Zatím je podle nich třeba zaměřit se na sledování marží prodejců pohonných hmot.
Zlevnění paliva pro motoristy by záleželo hlavně na tom, jak by pumpaři snížení daně promítli do svých cen. Vedle snížení spotřební daně by vláda podle některých expertů mohla zdražování paliv omezit uvolněním státních rezerv pro síť EuroOil, kterou provozuje státní podnik Čepro. Podle vládních politiků pro to ale není důvod, protože čerpací stanice nevysychají.
Průměrná cena nafty v Česku tento týden překročila hranici 41 korun a je nejvyšší za tři a půl roku. Rychle zdražuje i benzín, Natural 95 stál ve čtvrtek v průměru 37,33 Kč za litr.
Spotřební daň z nafty je nyní 9,95 koruny za litr, z benzínu 12,84 koruny za litr. „Pro fiskální opatření v tuto chvíli nenastal ten správný okamžik, což nevylučuje, že nenastane,“ prohlásila Schillerová, když upozorňovala i na to, že ceny benzínu a nafty jsou v Česku nižší než v okolních státech. Kupka míní, že snížení spotřební daně může podpořit ekonomiku. „To je krok, který je protiinflační, který je odpovědný,“ řekl.
Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v reakci na rychlý růst cen pohonných hmot po ruské invazi na Ukrajinu snížila v roce 2022 dočasně spotřební daň z benzínu a nafty o 1,50 koruny na litr.
Efekt tohoto kroku v následujících měsících však byl nakonec částečně utlumen rostoucími cenami ropy a velkoobchodními cenami paliv. V praxi tak motoristé mohli vidět jen menší pokles cen, než by odpovídal plné výši daně. Část tehdejšího snížení daně mohla podle ekonomů skončit i ve vyšších ziscích čerpacích stanic.
Hlavním řešením nynějšího problému vyšších cen pohonných hmot je podle předsedy Sněmovny a vládního hnutí SPD Tomia Okamury ukončení konfliktu na Blízkém východě. „Máme zákon o cenách, který umožňuje stropovat marže, ale je to nejzazší řešení,“ řekl v Partii.
Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) uvedl, že je třeba hledat cílená řešení, nikoli plošná, teď by se ale ještě podle něho mělo jeden až dva týdny vyčkat. „Smysl nedává maďarská cesta zastropování cen,“ řekl pak předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. Vedle kontrolování marží by se podle něj mělo debatovat o krátkodobém snížení spotřební daně.