Hlavní obsah

„Byznys jako hrom.“ Na stížnostech dlužníků na úvěrové společnosti se přiživují i zprostředkovatelé bez vzdělání

Úřad finančního arbitra je zavalen náporem stížností dlužníků na úvěrové společnosti. Zatímco v roce 2023 jich lidé podali 2097 a o rok později 5187, loni jich už bylo 11 386. Meziroční nárůst tak činil téměř 112 procent. Vzhledem k vymoženým částkám se navíc do procesu začaly zapojovat advokátní kanceláře a další společnosti, které si nechávají od dlužníků zaplatit.

Článek

Některé stížnosti se přelévají z jednoho roku do druhého. Finanční arbitryně Monika Nedelková jich loni řešila 14 235. Tedy o 7801 více než v předchozím roce.

Nejčastěji – v 96 procentech – šlo o případy, v nichž poskytovatelé půjček dostatečně neposoudili schopnost dlužníků poskytnuté peníze splácet. „To je předmětem většiny sporů od roku 2021,“ konstatovala Nedelková ve své zprávě za loňský rok.

Vysoké počty podání pokračují i letos. „Roste to o desítky procent. Jen u nás jsme od března 2025 do konce února 2026 připravili osm tisíc smírů mezi lidmi a úvěrovými společnostmi. Našim klientům se tak vrátilo padesát milionů korun,“ řekl Novinkám Daniel Hůle, který v Člověku v tísni vede dluhové poradenství.

Ne všechny případy, které organizace řešila, přitom doputovaly k arbitrovi.

Stížnosti podávají sami dlužníci, kteří se dostávají do problémů kvůli vysokým úrokům nebo dalším poplatkům. A ne vždy vlastním prostřednictvím. Nejdříve jim pomáhaly neziskové organizace, které službu nabízejí zdarma, ale postupně přibyli noví zprostředkovatelé.

„Na nárůstu stížností se podílejí individuální šablonovité návrhy na zahájení řízení, které hromadně podávají advokáti nebo obecní zástupci nabízející zastupování jako placenou službu,“ upozornil úřad arbitra.

Tito advokáti a společnosti podle něj podali téměř třetinu všech návrhů podaných v loňském i předloňském roce.

Střet zájmů

„Obecní zástupci spotřebitelů nemají zpravidla právní vzdělání. V těchto případech se dopouštějí poskytování právních služeb bez příslušného oprávnění,“ varoval úřad.

Podle něj jdou takoví zprostředkovatelé nezřídka i proti zájmu dlužníků, aby maximalizovali odměnu pro sebe. U formulářových hromadných podání se navíc často objevují chyby.

Podle Hůleho si advokáti a další firmy účtují za vymožení dost peněz. „Zprostředkovatelů není moc, ale mohou to zkoušet ve velkém. Berou si řádově dvacet až padesát procent z vymožené částky. To je byznys jako hrom. Nám se za rok podařilo vymoci padesát milionů korun a kdybychom to dělali jako ti advokáti, vydělali bychom na tom i dvacet milionů,“ podotkl.

O vysoké částky může jít i v menším počtu zastoupených. „Měli jsme klienta, jemuž úvěrová společnost musela vrátit čtyři sta tisíc korun,“ dodal Hůle.

Celkem loni úřad arbitra ukončil přes osm tisíc řízení, a to nejen u úvěrů. Z toho plně nebo částečně stěžovatelům vyhověl v méně než dvou stovkách případů. V necelých šesti tisících případech byla stížnost vzata zpět a v 630 případech byla uzavřena pro bezpředmětnost.

To neznamená, že všichni tito stěžovatelé nedostali nic. Často totiž došlo k dohodě ještě před vynesením rozhodnutí.

V Česku je okolo 2,3 milionu lidí se spotřebitelským úvěrem. Popsaný problém se týká zlomku z nich, a především u nebankovních společností.

Výběr článků

Načítám