Článek
„V jednotlivých zemích se to bude lišit. V Iráku to například potrvá mnohem déle než v Saúdské Arábii,“ uvedl Birol v Neue Zürcher Zeitung a pokračoval: „Odhadujeme, že celkově návrat na předválečnou úroveň zabere zhruba dva roky.“
Konflikt současně ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Blokáda klíčové lodní trasy zatím ještě na světový trh nedolehla. Náklady ropy a plynu, které se vydaly na cestu ještě před začátkem války, dorazily do cílových destinací, což zmírňuje nedostatek paliv.
„Ale v březnu se žádné nové tankery nenakládaly,“ upozornil Birol. „Pokud se Hormuzský průliv neotevře, musíme se připravit na výrazně vyšší ceny energií,“ dodal.
Írán sice v pátek průliv otevřel všem plavidlům, ale jenom na deset dní, tedy na dobu, co má trvat příměří mezi Izraelem a Libanonem. Co bude dál, je nejasné.
Ačkoliv na světě není nedostatek ropy, nikdo nebyl připraven na ztrátu 20 procent. Poptávka po surovině je vysoká, a proto se cena odpovídajícím způsobem zvyšuje.
Nepůjde ovšem jen o ceny paliv na čerpacích stanicích, ale naruší se velké části průmyslu, upozorňuje analýza deníku Süddeutsche Zeitung.
Na prvním místě zmiňuje vzácný plyn helium, který je zásadní surovinou pro výrobu polovodičů, LCD panelů a optických vláken, léků a zdravotnických technologií; je nutný i v těžkém průmyslu. Přibližně třetinu světových zásob helia dodává Katar. Dodávky helia se tak mohou zkomplikovat a surovina zdraží.
Například v automobilovém průmyslu někteří dodavatelé již zvýšili své ceny o 30 procent. „Zdražení vidíme i v chemickém nebo farmaceutickém průmyslu,“ říká Dominik Steffani z mnichovské poradenské firmy H&Z.
Je obtížné spočítat, kam se mohou ceny některých produktů dostat a co vše zdraží, protože v průmyslu je vše propojeno a řetězové reakce mohou nastat velmi rychle. Válka v Íránu například ukazuje, že negativně ovlivňuje nejen ceny ropy, ale i zemní plyn. Přitom v Evropě zásoby zkapalněného zemního plynu nejsou závislé na dovozu přes Hormuzský průliv.
Dodávky z Kataru tvoří jen zlomek dodávek do Evropy. Ale protože zablokovaným průlivem prochází celkem 20 procent světového exportu zkapalněného zemního plynu, situace na světovém trhu se okamžitě změnila. Zvláště když důležité exportní zařízení v Kataru poškodily íránské údery. Taková zařízení jsou složitá a opravy pravděpodobně potrvají roky. Světový obchod tak přijde o část katarské produkce, připomíná analýza.
Evropa je nucena „bojovat“ o dostupné objemy surovin třeba s asijskými zeměmi. Například americké společnosti vyrábějící zkapalněný zemní plyn mohou prodávat za vysokou cenu, ale i další dodavatelé zvyšují ceny.
Mnohé firmy se poučily z pandemie koronaviru a postavily si své dodavatelské řetězce z několika dodavatelů z různých částí světa. „To, co vidíme nyní, je naprosto odlišné od pandemie a nedá se to natrénovat. Je to geopolitická síla,“ říká ale konzultant Dominik Steffani.
