Benzín i nafta zdraží až o dvě koruny

Nejprodávanější Natural 95 se podle dat společnosti CCS v neděli prodával v průměru za 33,57 Kč, nafta stála 31,96 Kč za litr. Benzín tak bude brzy stát kolem 36 korun a nafta asi 34 Kč.

„Nárůst velkoobchodních cen benzínu a nafty přišel ještě před izraelským útokem. Od začátku června podražily pohonné hmoty v rafinériích asi o patnáct procent. Samotná cena suroviny se do celkové platby za pohonné hmoty promítá necelou polovinou, zbytek tvoří daně a marže. Zdražení bude asi o dvě koruny za litr,“ řekl Novinkám Tyleček.

Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak rovněž očekává zdražení, ovšem v menším měřítku.

„Oproti pátku výrazné zvýšení nepřišlo, cena severomořské ropy Brent se pohybuje na úrovni 75 dolarů za barel. Dodávky a export Íránu a zemí Perského zálivu nebyly zasaženy a vývoz je na normální úrovni z doby před útoky,“ prohlásil.

„Do konce tohoto týdne by ceny mohly být vyšší asi o třicet haléřů za litr. Prudké zdražování o koruny neočekávám, spíše o desítky haléřů v tomto a příštím týdnu,“ míní Tomčiak.

Podle serveru Investing.com se v současnosti ropa prodává asi za 74 dolarů za barel.

Ve srovnání s počátkem minulého týdne tak podle ekonoma Komerční banky Kevina Trana Nguyena podražila asi o třináct procent. Ten varoval i před růstem inflace.

„Poté, co ceny pohonných hmot v posledních měsících zlevňovaly a přispívaly tak ke zpomalování spotřebitelské inflace, se vývoj na energetických trzích nyní otáčí. To tak může přispět k mírnému zvýšení inflačních tlaků,“ řekl Novinkám Nguyen.

Vliv vyšších cen komodit podle něj tlumí kurz koruny vůči dolaru, který je blízko nejsilnějších úrovní za poslední téměř dva roky.

Pokud bude situace na Blízkém východě eskalovat, mohl by podle Tylečka být cenový nárůst ještě vyšší. Zatím jsou ale trhy poměrně optimistické a domnívají se, že se válka íránské ropné infrastruktury příliš nedotkne, hlavní exportní terminály zůstaly nedotčené, patrně po dohodě se Spojenými státy.

Izrael by podle Tomčiaka mohl zaútočit na ropné pole v Íránu nebo zařízení pro export ropy. „Nejčernějším scénářem je, že by Írán začal blokovat Hormuzský průliv, kterým teče pětina světových dodávek ropy, a to by způsobilo prudký nárůst její ceny. To ale zatím není pravděpodobné,“ řekl Novinkám.

Stále podle něj platí, že celosvětová spotřeba ropy roste, i když pomaleji, než se původně předpokládalo. Zároveň se dá očekávat zvýšení produkce ropného kartelu OPEC, který donedávna svou těžbu omezoval. Ve Spojených státech produkce mírně klesla, ale celková výroba stačí pokrývat světovou poptávku.

Írán dodává denně na světový trh asi 3,4 milionu barelů, což je méně než čtyři procenta denní spotřeby, která se pohybuje lehce nad 100 miliony barelů denně.