Hlavní obsah

Belgičtí mniši, kteří vaří pivo, se stávají ohroženým druhem

Dvě století dlouhá tradice trapistických mnichů, kteří na severu Belgie vaří slavné pivo, je v ohrožení. Potýkají se jednak s překupníky, kteří narušují jejich zavedené prodejní modely, ale především s tenčícím se počtem řádových mnichů, napsala agentura Bloomberg.

Foto: Profimedia.cz

Bratr Godfried pózuje v prodejně piva Westvleteren v klášteře Saint-Sixtus.

Článek

Opatství svatého Sixta se během své téměř dvousetleté historie zabývalo mnohým. V poslední době však katolický klášter v Západních Flandrech proslul i v cizině díky svým prémiovým belgickým pivům Westvleteren. Toto pivo některé recenze označují za nejlepší na světě a není také nijak levné.

Obliba piva je vidět ráno, kdy nákladní auta z celé Evropy trpělivě čekají, aby si vyzvedla předobjednané bedny od řidičů vysokozdvižných vozíků oblečených do klášterních rouch, líčí Bloomberg.

Westvleteren je jedním z jedenácti pivovarů na světě, které jsou certifikovány Mezinárodní trapistickou asociací. To znamená, že jejich zboží je vyráběno v blízkosti trapistického opatství pod dohledem mnichů nebo jeptišek a zisky jsou využity na charitu nebo potřeby mnišské komunity. Z těchto jedenácti pivovarů je pět v Belgii, dva v Nizozemsku a po jednom ve Francii, Španělsku, Itálii a Anglii.

Konkrétně mniši ze svatého Sixta letos vařili pivo jen 57 dní, což znamená, že stroje většinu měsíců odpočívaly. Odhadují, že za letošní rok vyprodukovali něco málo přes 7 500 hektolitrů piva, což vydělá dost na pokrytí nákladů na provoz kláštera a charitativních projektů.

Součást pivní kultury

Je to jen malá část celkové belgické produkce piva, která byla loni podle Eurostatu kolem 21 milionů hektolitrů, nicméně trapistická tradice je jedním z důvodů, proč UNESCO prohlásilo pivní kulturu země za součást nehmotného kulturního dědictví lidstva.

Nicméně, jak si ostatně už dříve povšiml i britský deník The Guardian, stále méně lidí v katolické Belgii láká osamělý a rozjímavý život v mnišském řádu. Ti starší odcházejí, mladých přichází jen málo.

„I když počet mnichů klesá, jejich role strážců tradic, kvality, hodnot a důvěryhodnosti je činí nepostradatelnými pro belgickou pivní kulturu,“ řekl Krishan Maudgal, ředitel Belgické asociace pivovarníků. „Tvoří morální a historický základ, na kterém stále spočívá velká část příběhu belgického piva.“

Zda se tradici podaří zachovat i do budoucna, není vůbec jisté. Jediný trapistický pivovar v USA byl uzavřen v roce 2022 a další v Belgii, Achel, přestal v roce 2023 prodávat trapistická piva poté, co byl zbaven svého statusu a prodán komerčnímu pivovaru. Poslední zbývající mniši byli přemístěni do jiného kláštera.

Konkrétně Westvleteren má už jenom dva mnichy stále zapojené do provozu pivovaru, přičemž pět dalších pomáhá s procesem lahvování.

I když některé další kláštery a jejich pivovary mají o něco větší produkci, pořád to není dost, aby se pokryl zájem obchodníků. Zatímco typická prodejní cena piva přímo z kláštera je 2,10 eur (51 korun), na specializovaných e-shopech s alkoholem se tato piva nabízejí i za desetinásobek.

Mění distribuci

Z toho mniši radost nemají. „Chtějí nabídnout řemeslný produkt – ale za férovou cenu,“ řekl Yves Panneels, který řídí komunikaci pro dva trapistické pivovary, včetně Westvleteren, a také pro opatství trapistických sester, které vyrábějí přírodní kosmetické produkty. „Chtějí také spravedlivou distribuci, aby si je každý mohl koupit. Nejen ti, co mají hodně peněz,“ dodal.

Klášterní pivovary proto postupně mění systém distribuce, napřímo dodávají jen do některých specializovaných obchodů či restaurací. To ale znamená, že proces prodeje a distribuce je náročnější, pracuje na něm víc lidí z kláštera a někdy si musí najímat specializované firmy.

Největší výzvou ovšem zůstává již zmíněný tenčící se počet mnichů.

„Ta je každý rok o něco viditelnější a hmatatelnější,“ řekl Van Assche z trapistického opatství a pivovaru v belgickém Westmalle.

Někteří však vidí určitou naději. Fabrice Bordon z pivovaru Chimay Trappist u nich zaznamenal nárůst počtu mnichů z 12 na 14 za posledních sedm let, plus tři novice. Ačkoli část tohoto nárůstu byla způsobena přesunem mnichů z klášterů, které již byly uzavřeny. Přesto existuje silná touha těch, kteří jsou součástí těchto institucí, je chránit nejen kvůli milovníkům piva, ale i pro to, čím přispívají svým komunitám.

„Jsme tu už 200 let,“ řekl Van Assche. „Rádi bychom toto krásné místo zachovali s farmou, pivovarem, sýrárnou, místem pro modlitbu, odpočinek a ticho,“ řekl Bloombergu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám