Hlavní obsah

Automobilky už Česko nepotáhnou. Větší peníze leží ve videohrách

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Obchod nebývalých rozměrů. Když v úterý Microsoft oznámil, že za 68,7 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu korun) kupuje vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard, neotřáslo to pouze světem videoher, nýbrž celosvětovou ekonomikou. Budoucí akvizice tak astronomické hodnoty znovu připomněla trend posledních let: videoherní průmysl je na vzestupu a nadále roste. A měla by toho využít i Česká republika.

Foto: Jae C. Hong, ČTK/AP

Herní studio Activision Blizzard

Článek

Částka půldruhého BILIONU korun, za kterou si Microsoft studio stojící za úspěšnými herními sériemi jako Call of Duty, World of Warcraft nebo Diablo pořídil, je těžko představitelná.

„Celková finanční hodnota je zhruba stejná jako kompletní příjmy českého státního rozpočtu za rok 2020. Pro ještě lepší představu – pořídili bychom si za to zhruba 4,5 milionu automobilů Škoda Fabia v základní výbavě,“ přiblížil pro Novinky moderátor Radia Wave a herní specialista v e-shopu CZC Jaromír Möwald.

Největší herní koupě všech dob. Microsoft dá 1,5 bilionu za vydavatele Call of Duty či Warcraft

Hry a herní systémy

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy tato akvizice jen podtrhuje, jak dramaticky za posledních deset let význam videoherního byznysu narostl. „Význam navíc umocnila pandemie, během níž si herní konzole pořídili i lidé, které by to jinak ani nenapadlo. Masivní pandemická výroba čipů do konzolí pak je jedním z důvodů vzniků ‚čipového hladomoru‘ v oblasti automobilové výroby,“ řekl Novinkám.

Objem peněz, který se ve videoherním byznysu točí, by podle něj mělo začít reflektovat i Česko a přemýšlet nad tímto odvětvím jako jednou z náhrad za automobilovou výrobu, jež bude v následujících letech spíše upadat. Už dávno totiž neplatí, že videohry jsou jen střílečky pro teenagery. Naopak, jedná se o byznys, díky kterému může růst i národní ekonomika.

Zájem o videohry roste, čínský Tencent může slavit

Hry a herní systémy

Výrobce her stojí o dost víc než nejdražší automobilka

„Česko by mohlo spatřovat v rozvoji videoherního byznysu jeden ze způsobů, jak nahradit pomalu, ale jistě ustupující tradiční automobilovou výrobu. Politici by si měli uvědomit, že s nástupem elektromobility Česko těžko udrží svoji pozici coby země se světově druhým největším počtem osobních aut vyrobených v přepočtu na obyvatele. Propadneme se. Dost možná výrazně,“ varuje Kovanda.

Fakt, že videoherní průmysl vedle toho automobilového rozhodně druhé housle nehraje, ukazují i samotná čísla. Poradenskou firmou Interbrand každoročně sestavovaný prestižní žebříček Best Global Brands v minulém roce označil Toyotu jako nejhodnotnější automobilovou značku na světě. Oceněna byla na 54,1 miliardy dolarů, což samozřejmě nutně neznamená reálnou prodejní cenu v případě, že by si Toyotu chtěl opravdu někdo koupit. Navíc se nejedná o hodnotu firmy, ale značky, a ta je vždy nižší.

Nicméně skutečností je, že i v tomto hrubém srovnání je akvizice Activisionu Microsoftem ještě zhruba o 14,5 miliardy vyšší.

Akcie Sony prudce klesly. Kvůli herním ambicím Microsoftu

Hry a herní systémy

V přímém porovnání hodnoty firmy dle stejného žebříčku je sedmá Toyota suverénně před výrobcem PlayStationu Sony (41. místo s hodnotou 14,4 miliardy dolarů) či dalším japonským výrobcem herních konzolí Nintendem (70. místo s hodnotou 9,2 miliardy dolarů).

Nicméně jak Sony, tak Nintendo vykázaly loni oproti Toyotě mnohem vyšší růst. Zatímco Toyota si polepšila „jen“ o pět procent, tak Sony o 20 procent a Nintendo dokonce o 26 procent. Ještě o procento více pak posílil právě Microsoft (3. místo s hodnotou 210,2 miliardy dolarů), který se tak nyní stal třetí nejhodnotnější videoherní společností na světě z pohledu příjmů.

Naději na ještě světlejší zítřky navíc hernímu odvětví dodává odhodlání globálních gigantů jako Facebook, Google nebo Amazon masivně investovat do vývoje tzv. metaversa neboli virtuálního světa. Koneckonců motivaci proniknout do metaversa mají i v Microsoftu, proto koupili Activision Blizzard.

Čeští vývojáři jsou úspěšní

A jak si Česko ve videoherním odvětví momentálně stojí? Možná to leckoho překvapí, ale podle Möwalda s dobou už dávno jdeme.

„Multimilionové byznysy tu existují desítky let a v zahraničí mají české hry skvělý zvuk. Dovedly si najít cílovku, která není úplně masová, prodávají tam miliony kusů ročně a mají mnohem větší kulturní zásah než kompletní roční produkce v rámci české kinematografie,“ tvrdí herní specialista.

Slavné české videohry lákají i po letech

Hry a herní systémy

Z konkrétních titulů, jejichž kopie se prodaly v řadu milionů, Möwald vyjmenoval série jako Mafia, Kingdom Come: Deliverance, Machinarium, Factorio nebo Euro Truck Simulator. Čeští vývojáři jsou navíc podle něj velmi úspěšní i na poli mobilních her. „Kdy naposledy měl český film výborné recenze a vysoké počty diváků za hranicemi? U českých her se to děje pravidelně několikrát ročně,“ dodal.

To, že tento v Česku nenápadný byznys vzkvétá, potvrzují i data Asociace českých herních vývojářů. V roce 2020 se obrat českého herního odvětví vyšplhal na více než 5,3 miliardy korun. To bylo o 17 procent více v porovnání s předcovidovým rokem 2019. „Výsledek dokazuje pozitivní trend ve vývoji celého herního průmyslu v České republice, který i během pandemie posiloval. A dle odhadů bude posilovat i nadále – pro rok 2021 se očekává meziroční nárůst o dalších 10 procent,“ uvedla v červenci minulého roku asociace.

Čeští vývojáři her zažívají zlaté časy

Hry a herní systémy

České firmy fungující ve videoherním průmyslu se ale potýkají s jedním velkým neduhem. Dlouhodobě je trápí nedostatek českých pracovníků, které tak nahrazují ti ze zahraničí. „Nemáme bohužel efektivní systém, který by dokázal vytvářet dostatek nových českých zaměstnanců. Chybí kvalitní vzdělávání i další alternativy pro generování nových zaměstnanců,“ uvedl předseda asociace Pavel Barák.

„Většina českých herních vývojářů o státní pomoc, primárně ve finanční rovině, nestojí. Všem by plošně pomohla zjednodušená administrativa například u nabírání pracovníků ze zahraničí a obecně menší zapojení státu z pohledu byrokracie,“ dodal Möwald.

Anketa

Kupujete si počítačové hry?
Ano
36,4 %
Ne, ale počítačové hry hraji
9,7 %
Ne, počítačové hry nehraji
53,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 5304 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám