Hlavní obsah

Analýza: Měli se důchodci za Kalouska lépe?

V přepočtu na průměrnou mzdu na tom jsou důchodci nadále hůře než před rokem 2013, kdy v úřadu ministra financí skončil Miroslav Kalousek (TOP 09). Znamená to ale, že se tehdy měli důchodci lépe? Na to se snaží odpovědět analýza Novinek.

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Ministryně financí Alena Schillerová a exministr téhož rezortu Miroslav Kalousek v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce

Přejít před obsah vložený z jiného webu.
Článek

Aktuálně činí průměrný starobní důchod 15 336 korun. V poslední době se přitom stále častěji objevuje otázka, zda se mají důchodci kvůli rychlému zvyšování penzí skutečně lépe.

Často při tom padá Kalouskovo jméno, který resort financí vedl mimo jiné po vypuknutí celosvětové krize v letech 2008 až 2009.

„Víte, že i za Kalouska měli naši senioři více? A proto si myslím, že jako sociální demokracie těch devět set korun průměrného navýšení musíme prosadit,“ prohlásila například aktuální ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vyšší důchody prošly Sněmovnou v prvním čtení

Domácí

Co je však myšleno tím, že se měli penzisté lépe? Nejčastěji se v těchto srovnáních uvádí takzvaný celkový náhradový poměr, tedy podíl průměrné výše důchodu k průměrné mzdě.

Poměr k hrubé mzdě činil na konci Kalouskova mandátu 42,3 procenta. Poměr k čisté mzdě potom dosahoval 55,1 procenta.

To na konci loňského roku průměrný starobní důchod ve výši 14 479 korun dosahoval 40,7 procenta hrubé mzdy a 54,4 procenta čisté mzdy. Z tohoto hlediska na tom tedy byli důchodci skutečně lépe za Kalouska.

Ovšem pokud by tento poměr měl být skutečně měřítkem, tak pak se podle výše uvedeného grafu měli důchodci ještě lépe v letech 2002 (čistý poměr 56,5 procenta a hrubý 43,5 procenta), 1998 (59 a 45,9) nebo 1991 (73,7 a 57,4).

V roce 2002 na ministerstvu financí skončil Bohuslav Sobotka, vystřídal ho Jiří Rusnok. V roce 1998 nahradil Ivana Pilipa Ivo Svoboda. V roce 1991 byl potom ministrem financí v rámci federace Karel Špaček. Vyšší náhradové poměry také připadají na celou dobu úřadování Ivana Kočárníka v letech 1992 až 1997.

Poměrný důchod naopak začal klesat od chvíle, kdy do čela ministerstva financí nastoupil současný premiér Andrej Babiš. A trend pokračoval i s nástupem Aleny Schillerové (oba ANO).

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministryně financí Alena Schillerová a exministr téhož rezortu Miroslav Kalousek v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce

V roce 2018 se úroveň dokonce propadla na historické minimum ve výši 38,1 procenta. Následně se trend podařilo zvrátit i v souvislosti s tím, že vláda důchodcům přidávala nad rámec zákonné povinnosti.

Důchody se příští rok zvýší v průměru o 450 korun

Ekonomika

Co znamená mít se lépe?

Otázkou zůstává, co znamená „mít se lépe“ a jak o tom vypovídá vztah mezi průměrnou mzdou a průměrnou starobní penzí.

Ekonom Filip Pertold z think tanku IDEA při CERGE-EI upozorňuje, že relevantnější je náhradový poměr v původním smyslu, tedy poměr prvního důchodu k poslední mzdě. „Celkem věrně vystihuje, jak se lidem snižuje jejich životní úroveň s nástupem do důchodu,“ napsal Novinkám.

Náhradové poměry
Hrubý náhradový poměr – poměr prvního důchodu k poslední hrubé mzdě
Čistý náhradový poměr – poměr prvního důchodu k poslední čisté mzdě
Celkový hrubý náhradový poměr – poměr průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě
Celkový čistý náhradový poměr – poměr průměrného důchodu k průměrné čisté mzdě

„Jiná věc je, jak se vyvíjí důchod, jak důchodci stárnou a jak probíhá valorizace. Tam by se mělo postupovat podle inflace specifické pro spotřební koš důchodců, plus částečně podle průměrné mzdy. To je v Česku zhruba splněno,“ dodal Pertold.

Ekonom Ondřej Schneider si pohrává s myšlenkou, který parametr je důležitější.

„Existuje mnoho způsobů, jak měřit kvalitu života, respektive důchodu. V reálných cenách, v poměru k průměrné mzdě či v průměru k mediánovému příjmu. Jistě, důchodci se dnes mají lépe, pokud to měříme jejich kupní silou. A jistě, jsou na tom hůř, pokud to měříme poměrem důchodů a mediánové mzdy,“ uvedl Schneider.

Růst penzí versus inflace

Při posuzování životní úrovně penzistů se kdokoli z nich může ptát, co si za svůj důchod může koupit. Konkrétněji, jak moc se na reálné výši jejich důchodů projevuje zvyšování cenové hladiny, tedy inflace.

„Inflace je pro důchodce téměř irelevantní, jelikož o celý její růst se jim zvyšují důchody. Leda by byla hyperinflace, kde by se nestíhalo valorizovat, ale to se v České republice určitě nedá očekávat,“ domnívá se expert na důchodové systémy Petr Brabec z Národohospodářské fakulty VŠE.

Že se inflace v posledních letech důchodců nedotýká, zajistilo současné nastavení valorizace. Podle něj se důchod zvyšuje právě o inflaci, a navíc ještě o polovinu růstu reálných mezd. V minulosti tomu ale tak vždy nebylo.

Růst starobních penzí tak v letech 1990 až 1992 (v roce 1991 došlo k cenové liberalizaci), 1998, 2002, 2010 a 2012 nepřekonal inflaci.

Jeden z přiložených grafů ukazuje, kolik kilogramů šunky by si penzisté mohli dovolit, pokud by celý důchod utratili výhradně za tuto potravinu. V tomto ohledu se měli skutečně nejlépe za ministra Kalouska v roce 2010, kdy za tehdejší průměrný důchod bylo možné pořídit 66,08 kilogramu šunky.

Problémem ale je, že v posledních třech letech Kalouskova úřadování došlo k poklesu až na 59,08 kila v roce 2013. Propad pokračoval i po nástupu Andreje Babiše, kdy číslo kleslo na 57,97 kila.

Následně hodnota stagnovala a výrazněji se zvýšila až v roce 2019, kdy průměrný důchod vyjadřoval hodnotu 61,83 kilogramu šunky.

Sice je to výrazně méně než v roce 2010, ale více než v roce 2013. Pokud by tedy šunka byla měřítkem, mohli bychom říct, že za Kalouska se důchodci měli lépe i hůře než za Schillerové.

Mezi služby, jejichž ceny Český statistický úřad (ČSÚ) dlouhodobě sleduje, patří pobyt na horách. Z dat vyplývá, že podívat se na hory bylo pro důchodce vždy velmi drahé.

Dlouhodobý trend je nicméně i tady pozitivní – zatímco v roce 1990 jeden důchod stačil na 1,3 pobytu na horách, v roce 2019 už bylo možné z něj zaplatit dva takové pobyty.

Vrcholy v posledních letech byly v této statistice v letech 2015 za ministra Babiše (2,1) a 2010 za ministra Kalouska (2), naopak výraznější propad nastal v roce 2017 (1,8), kdy se v úřadě v rychlém sledu vystřídali Babiš, Ivan Pilný a Schillerová.

Jak se měnily ceny dalších produktů a služeb se můžete podívat v níže přiloženém interaktivním grafu:

Dlouho se vede diskuse, zda by případná reforma měla přijít s dlouhodobým řešením valorizace, respektive indexací penzí. Jednou z variant takového řešení je takzvaný systém virtuálních účtů (NDC).

Systém virtuálních účtů (NDC)
Systém poprvé zavedený ve Švédsku stojí na veřejném průběžně financovaném prvním pilíři, který má formu takzvaných virtuálních účtů (NDC). Pojištěnci přijde každý rok výpis jeho aktuálních nároků.Nároky budoucích důchodců se odvozují od výše takzvaného penzijního úvěru. Aktuální hodnota úvěru se každý rok přepočítává, aby odpovídala aktuálnímu růstu průměrné mzdy.V jiných variantách NDC je přepočet navázán například na růst HDP. Definitivní výše důchodu pak vzniká vydělením aktuální hodnoty penzijního úvěru průměrnou délkou dožití důchodců.Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) místo výpisu slibuje zprovoznění důchodové kalkulačky, kde si každý občan bude moci ověřit, na jakou penzi bude mít nárok. Téma indexace pomíjí.

Podle Brabce není aktuální podoba valorizace dokonalá. „Mzdy pro výpočet penze se indexují plně, tedy podle růstu nominálních mezd, avšak jakmile je jednou penze přiznána, tak se valorizuje jen o polovinu růstu reálných mezd a celou výši inflace,“ uvedl Brabec.

„Pro spravedlivou valorizaci by bylo nutné zvyšovat penzi o inflaci a plný růst reálných mezd každý rok. Pak by nevznikal problém, že nový důchodce má vyšší penzi než ten starší. I když oba v letech, kdy pracovali, vydělávali stejně,“ přiznal expert na důchody z VŠE.

„Obecně je rozumné navázat růst nových i starých důchodů na růst nominálních mezd (tedy inflace + růst reálných mezd) pro spravedlnost, ale z fiskálního hlediska u průběžného systému raději navázat například na růst objemu celkových odvodů na sociálním pojištění,“ uzavřel Brabec.

Právě finanční stránku aktuálního návrhu penzijní reformy z dílny MPSV ekonomové kritizují. Navzdory tomu, že jde o jeden z hlavních důvodů, proč je třeba systém reformovat, návrh tento aspekt do značné míry opomíjí.

Ministryně financí Schillerová se navíc k návrhu veřejně staví odmítavě, stejně jako ke snaze stihnout reformu do voleb.

Výběr článků

Načítám