Článek
Vyplývá to z analýzy, kterou ve středu představila novinářům skupina Creditas. Hlavním příčinou vyšších cen elektřiny v tuzemsku oproti ostatním zemím Visegrádu je podle analýzy přímý vliv velkoobchodních cen. Polsko, Maďarsko, Slovensko totiž podle Creditas tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny. Regulovaná cena je přitom většinou nižší než ta tržní. Stát ji tak na druhou stranu musí dotovat z peněz daňových poplatníků.
„Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ řekl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Oproti Německu ji pak mají spotřebitelé vyšší o desetinu. Česko navíc vychází nejhůř i při porovnání ceny ke kupní síle.
Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora se ale vždy zastropování cen projeví nějakými kompenzacemi ze státního rozpočtu směrem k dodavatelům. „To jsme koneckonců viděli v Evropě za nedávné energetické krize,“ připomněl.
O něco lépe si Česko podle analýzy stojí při porovnání cen pohonných hmot. V současnosti má totiž nejnižší ceny benzinu v regionu. Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají podle Creditas držet ceny dole.
V poměru ke kupní síle už ale podle analýzy není situace tak příznivá a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti těm německým.
Analýza zároveň upozornila, že současný stav může v budoucnu výrazně proměnit chystaný nový systém emisních povolenek ETS 2 pro dopravu a vytápění budov. Ten by měl začít platit v roce 2027.
Poláci v příjmech předběhli Čechy
Analýza se zaměřila i na další aspekty života, například na příjmy. Za poslední dvě dekády se ze sledovaných zemí regionu nejrychleji přibližovalo průměru Evropské unie a německé úrovni Polsko. Rychlý hospodářský růst táhne mzdy nahoru, zlepšuje se kupní síla a Poláci dnes v příjmech už předbíhají Čechy.
V Polsku se nyní žije výhodněji než v Česku
Zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procent, Češi jen o desetinu. Je to méně i v porovnání se Slováky (17 procent) a Maďary (15 procent). „Efekt rychlejšího růstu ekonomiky je vidět i ve vývoji mezd. Zatímco česká průměrná mzda zůstává stále pod polovinou německé, polská už dosáhla 52 procent. S ohledem na vyšší dostupnost bydlení a nižší ceny zboží, především potravin, se dá říct, že v Polsku se nyní žije výhodněji než v Česku,“ konstatoval Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Ukazuje se podle něj také, že pouze HDP na obyvatele nemusí být zrovna nejvěrnějším ukazatelem životní úrovně. „Zjednodušeně se dá říct, že Polsko se stalo hospodářským lídrem regionu, Česko zůstává nejvyspělejší, ale ztrácí tempo, Slovensko stagnuje a Maďarsko zaostává,“ řekl.
Vlastní bydlení je pak stále méně dostupné v celém regionu. Naprostý extrém představuje Praha, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Ve Varšavě došlo ke zlepšení díky nižším cenám a dynamické výstavbě, příznivější ceny panují i v Budapešti. Dostupnost bydlení ovšem postupně klesá i v Berlíně, s ohledem na příjmy je však podle analýzy stále dostupnější než v Česku.
Hlavním příčinou snižující se dostupnosti bydlení je slabá bytová výstavba. Zatímco loni se v Polsku na sto tisíc obyvatel postavilo 4,4 bytu, na Slovensku 2,8 a v Německu 2,6. V Česku to bylo jen 2,4. Horší situace byla už jen v Maďarsku s 1,6 byty, to ale stavělo víc v minulých letech i s pobídkami.
