Článek
„Když vláda zákon nakonec na sílu prosadí, tak počítám s tím, že se obrátíme na Ústavní soud. Předpokládáme, že to bude mimo jiné ve střetu s evropskou legislativou,“ řekl Novinkám předseda sněmovního mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL).
Novelu, která by měla od ledna zrušit koncesionářské poplatky za ČT a ČRo a nahradit je financováním ze státní kasy, schválila minulé pondělí vláda. Samotná média i opozice jsou ale proti. Vláda chce snižovat rozpočty obou institucí a odpůrci mluví také o ohrožení nezávislosti.
Ve hře podle Talíře může být také stížnost na samotný proces přijetí zákona. „Pokud zaříznou diskuzi pevným hlasováním, tak samozřejmě také to může být předmětem podání k Ústavnímu soudu,“ vysvětlil Talíř.
Násilné zkracování sněmovní diskuze už soud řešil v roce 2024. Odmítl stížnost na zrušení mimořádné valorizace důchodů s tím, že tehdejší opozice měla dost času se vyjádřit, než vládní koalice debatu utnula.
Diskuzi o dalších krocích očekává také bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Budeme to obstruovat. Teď je čas na parlamentní bitvu,“ řekl Novinkám. Ani on nevylučuje, že nakonec opoziční poslanci novelu pošlou k Ústavnímu soudu.
Neústavní zásah do majetku, říká právník
Návrh na přezkum zákona může podat skupina nejméně 41 poslanců, 17 senátorů nebo prezident.
Teoreticky by se na soud ale mohly obrátit také ČT a ČRo – mohly by si stěžovat na zásah do svých práv a svobod a také žádat zrušení zákona. Obě média ale nejprve budou muset vyčerpat všechny ostatní možnosti, například stížnosti u běžných soudů. Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse z Univerzity Karlovy není jisté, jak by se u stížnosti na zákon postupovalo.
Podle právníka Nahodila mají šanci uspět. Média mají podle aktuálního návrhu přijít o patnáct procent příjmů, které nyní získávají výběrem poplatků. „Šlo by podle mého názoru o neústavní zásah do legitimního očekávání způsobu jejich financování a do jejich stávajícího majetku,“ uvedl Nahodil.
„Vlastnit majetek je základní právo pod ochranou Listiny základních práv a svobod. Snížit jeho hodnotu zákonem skokově z roku na rok o miliardu, respektive o půl miliardy, na úroveň roku 2008, je bez jakýchkoli pochyb evidentně protiústavní,“ dodal.
Preuss je ohledně stížnosti médií zdrženlivější, ale i podle něj je v případě dobré argumentace šance na úspěch. „Kdyby se prokázalo, že cílem je znemožnit nezávislost a poslání těch institucí, nikoliv jen racionalizovat jejich financování, tak by to Ústavní soud mohl prohlásit za neústavní,“ popsal pro Novinky.
Vhodnější by podle něj ale byla argumentace Evropským aktem o svobodě médií a snížením přidělených financí. Na soud by se měli obrátit spíš zákonodárci, míní.
Sama média jsou ohledně dalšího postupu zdrženlivá. „V aktuální situaci zvažujeme všechny možnosti, včetně právní analýzy,“ uvedla mluvčí rozhlasu Lidija Erlebachová. Také ČT podle jejího mluvčího Michala Pleskota návrh analyzuje.
Vládní koalice novelu prosazuje s tím, že chce lidem ulevit od placení poplatků. Zároveň od ČT a ČRo očekává úspory. Návrh předložil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a navrhuje, aby ČT z rozpočtu dostávala 5,74 miliardy korun a ČRo 2,065 miliardy ročně.
V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) začala v pondělí po půlnoci čtyřiadvacetihodinová výstražná stávka, jíž zaměstnanci protestují proti změně způsobu financování.
