Článek
Vládní strany se domluvily na rozpočtu, jeho schodek by měl být jen o jednotky miliard korun nižší, než byl původní návrh 389 miliard korun. Jak jste jako odbory spokojeni?
Neposuzujeme rozpočet pouze podle tohoto čísla. Nedělali jsme to nikdy, ani v dobách, kdy se říkalo, že schodek 40 miliard zatíží naše děti. Důležité je, na co je schodek použit.
Problém rozpočtu je, že vychází z hospodářského růstu, který je tažen spotřebou. Takže nemůžeme spotřebu podsekávat. A to by se mohlo stát - pokud by se dostatečně nezvýšily platy a mzdy, pokud by se snížila podpora v nezaměstnanosti, o které se hovoří, tak bychom podsekli spotřebu těch, kteří přicházejí o práci. V neposlední řadě tu je nesmyslný nápad znovuzavést karenční dobu. To by znamenalo, že bychom sebrali peníze lidem, kteří jsou nemocní. A pak je tu další problém, a to je redefinice zákoníku práce, který chce legalizovat švarcsystém.
Znovuzavedení karenční doby ale už spadlo pod stůl, Motoristé s návrhem neuspěli u SPD a ANO.
Ale nepokládám to za věc, při které bych si odvážil říci, že je vyhráno. V Poslanecké sněmovně jsou subjekty, které to měly ve svém programu.
A co říkáte na návrh ministra Aleše Juchelky z ANO snížit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících z 80 procent předchozího průměrného příjmu na 65 procent? Neprosadili jste si ještě, že od toho vláda ustoupí?
Je to naprosto neakceptovatelné. Zatím dohodnuti nejsme. Ministr Juchelka řekl po jednání tripartity, že vláda zvažuje i jinou variantu. Jsme k jednání otevření.
Myslíme si, že lidé, kteří přicházejí o práci, o ni nepřicházejí proto, že by neuměli pracovat, ale protože je tu tlak v autoprůmyslu, ocelářství a dalších odvětvích.
Stát má problém s hlubokým rozpočtovým deficitem, ale rozhodně by to neměli být nemocní nebo nezaměstnaní, kteří by ho měli zaplatit.
Deficit prohlubuje státní dluh, který jednou budou muset příští generace splácet…
Proto by nejdůležitější debata v Česku měla být o tom, jak podpořit růst, jak se ochránit proti případné inflaci, která nám hrozí kvůli problémům v Hormuzském průlivu, válce na Ukrajině a dalším krizím. Řekli jsme vládě, že je potřeba být připravený.
Jak byste se dívali na to, kdyby vláda lepila díry v rozpočtu prodejem státních podniků? Hovořilo se o Explosii i části Letiště Praha.
Myslím, že tento typ jednorázových zbytečných prodejů není dobrý. Podniky, co jste jmenovala, jsou strategické. Obzvlášť v současné době. Bezpečnostních hrozeb tu máme tolik, že uvažovat o prodeji těchto subjektů a jejich privatizaci… Jednorázový příjem by stejně skončil jako jednorázový výdaj.
Je pravda, že zatím většinu úspor hledá vláda Andreje Babiše na straně lidí. Ať už zavedením karenční doby, nebo snížením podpory v nezaměstnanosti, dávek… Nečekal jste, že vláda předloží i návrh přinést do rozpočtu peníze navíc?
To je přesně ten základ. Chyba je systémový deficit veřejných rozpočtů. Co se děje? Za chyby politiků se činí zodpovědnými primárně zaměstnanci a spotřebitelé.
Kdyby to někdo myslel se zaměstnanci vážně, tak přece musí valorizovat daňovou položku započitatelného základu (položka slouží ke snížení základu daně ještě předtím, než se z něj vypočte výsledná 15% nebo 23% daň z příjmů - pozn. red.).
To se ale nestalo. Co to znamená? Že stát bude od zaměstnanců opět inkasovat větší daňový příjem než od jiných skupin, kterým danění dávno snížil. Snížil OSVČ, vysokopříjmovým a podobně. Teď chce sebrat peníze nemocným a nezaměstnaným? Komu dál? To není v pořádku. Na tripartitě jsme řekli, že chceme zastavit tyto kroky a okamžitě otevřít debatu na téma příští podoby daňového systému České republiky.
Debata o důchodech je debatou o daňovém mixu. Zaměstnanec a důchodce tvoří 87 procent příjmů veřejných rozpočtů. To je úplně neuvěřitelné, jak se u nás zvrhla daňová zátěž nespravedlivým způsobem, kdy je nejvíce daněn zaměstnanec a důchodce a nejméně je daňově zatížen podnikatel. Je to obrovská nevyváženost.
Co byste navrhli?
Nebudeme navrhovat konkrétní daň, ale sedněme si za stůl a řekněme si, jak má vypadat nový daňový systém. Protože to, co se odehrává teď, je neudržitelné. Ať proto, jak nám roste deficit, tak i daňové zatížení. Poměr mezi přímými a nepřímými daněmi je stažen primárně na zaměstnance. A my říkáme: už to zastavte!