Článek
Výstava s názvem Íránský poutník zpátky doma představuje jeho životní příběh, vědeckou práci i osobní vztah k zemím Blízkého východu, sdělila Martina Malá v tiskové zprávě.
Návštěvníci se budou moci seznámit s Rypkovým dětstvím v Kroměříži, studiem na místním gymnáziu i následným odchodem do Vídně, kde se začal systematicky věnovat orientalistice. Tam se také podle muzejníků formoval jeho zájem o perský, turecký a arabský jazyk, který později rozvinul při svých zahraničních pobytech. Velký vliv na Rypkův život měla v roce 1921 první cesta do Istanbulu.
„Výstava přibližuje také jeho bohatou profesní dráhu spojenou s Orientálním ústavem, Univerzitou Karlovou a Československou akademií věd. Rypka se významně podílel na budování československé orientalistiky, stál u zrodu odborného časopisu Archiv orientální a svými publikacemi i přednáškami přispíval k šíření poznání o kulturách Turecka a Íránu. Stal se významným překladatelem z perštiny i turečtiny,“ uvedla kurátorka Markéta Mercová. Výstavu připravila s kolegou Martinem Janákem.
Vedle vědecké činnosti se lidé mohou rovněž seznámit s Rypkovým osobním životem, zejména jeho manželstvím. „Součástí výstavy je také více než sto předmětů z Rypkovy pozůstalosti, které dokumentují jeho sběratelskou vášeň i fascinaci Orientem. Návštěvníci uvidí obrazy od významných českých malířů, čínský porcelán, íránskou nebo tureckou keramiku, drobné dekorativní předměty, miniaturní výtisk koránu v kovovém pouzdře nebo hedvábný ručně malovaný závěs z Isfahánu,“ uvedl Janák.
Muzeum neopomenulo ani Rypkovu vědeckou práci po roce 1948, kdy se podílel na vzniku Československé akademie věd a pokračoval ve výzkumu tureckých a perských textů. „Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Dějiny perské a tádžické literatury, které se dočkaly i zahraničních vydání. Za svou práci získal řadu ocenění doma i v zahraničí,“ doplnila Malá.
Výstava bude otevřena do 1. listopadu 2026. Muzeum slibuje komentované prohlídky, přednášky odborníků i edukační program pro školy.
