Článek
Protože město již získalo stavební povolení, je cesta ke stavbě památníku a úpravě jeho okolí otevřená. Projekt dospěl k uskutečnění po čtyřech letech. Smlouvu o dílo a licenční ujednání se sochařem Ondřejem Olivou a jeho společností Artoliva v celkovém objemu zhruba 1,7 milionu korun schválilo zastupitelstvo již v roce 2021. Nynější vedení města původní záměry s dodatky schválilo. „Termín stavby se posunul na rok 2025,“ vysvětlil mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek.
Snímek z ateliéru sochaře Ondřeje Olivy, kde vzniká památník
Starosta Tomáš Opatrný (ANO) nechal loni v srpnu o osudu projektu, se kterým část obyvatel města nesouhlasí, rozhodnout zastupitele, kteří realizaci památníku podpořili. Část nákladů na vybudování památníku pokryje dar ve výši 300 tisíc korun od Klubu UNESCO Kroměříž.
Detail snímku z ateliéru sochaře Ondřeje Olivy, kde vzniká památník
Sběratel a mecenáš umění
Karel z Lichtensteinu - Castelcorna byl olomouckým biskupem v letech 1664-95 a krátce zastával i funkci moravského zemského hejtmana. Jak kroměřížská radnice uvedla ve své tiskové zprávě, patřil i mezi vášnivé sběratele umění a inicioval přestavby objektů rezidenční sítě olomoucké diecéze včetně kroměřížského zámku. Ten po třicetileté válce v podstatě znovu postavil.
„Nedílnou součástí jeho aktivit bylo i cílevědomé rozšiřování uměleckých sbírek. Největší akvizici podnikl v roce 1673, kdy v dražbě zakoupil sbírku obrazů včetně Tizianova obrazu Apollo a Marsyas, který patří k nejcennějším uměleckým dílům na území České republiky. V Kroměříži kromě galerie vybudoval i reprezentativní zámeckou knihovnu. Mezi další stavby, které byly ve městě vybudovány za jeho působení, patří biskupská mincovna, piaristické gymnázium, budovy konzervatoře či kanovnické domy, kde dnes sídlí základní umělecká škola. Kritici památníku namítají, že biskup nečinně přihlížel čarodějnickým procesům probíhajícím na Šumpersku,“ popsala radnice.
