O důlní kolos v lomu na Mostecku není zájem, těžaři ho proto nechají zlikvidovat

„Ústecký kraj o stroj zájem nemá a my pro něj další využití nemáme. Proto bychom ho měli v příštím roce začít postupně likvidovat,“ uvedla mluvčí společnosti Eva Maříková a dodala, že odstřel rypadla, jako u jiných podobných strojů, nepřichází v tomto případě v úvahu. „Necháme ho rozřezat,“ doplnila.

Korečkové rypadlo RK 5000 sloužilo k dobývání skrývkové horniny. V uhelném lomu se pohybovalo díky dvěma kráčejícím hydraulickým podvozkům. Gigant mezi skrývkovými rýpadly dosahuje výšky 40 metrů a délky 160 metrů. Celý kolos váží 5500 tun a za hodinu dokázal odtěžit až 4450 metrů krychlových horniny.

Unikátní částí stroje je korečkový řetěz vážící téměř 230 tun a měřící bezmála 140 metrů. Jeho pohon zajišťovaly dvě převodové skříně (každá o hmotnosti 75 tun) a dva elektromotory o příkonu 1,6 MW, které řetězu dodávaly sílu až 324 tun.

Stavba rypadla začala v roce 1980 přímo v lomu, v roce 1983 začal jeho zkušební provoz. Stroj byl odstavený v roce 2016. Za celou svou éru vytěžil téměř 154 milionů kubíků zeminy a odpracoval 90 tisíc provozních hodin, což odpovídá zhruba deseti a půl letům nepřetržité těžby.

Opuštěný a chátrající stroj, který stojí nyní na místě, kde bude v budoucnu obří jezero, byl dlouhé roky hlavním lákadlem Uhelného safari, jedinečné exkurze přímo do prostoru těžby, kam se běžně veřejnost nedostane.

Po zrušení safari se uvažovalo o přesunutí velkostroje na příhodnější stanoviště. Jako technická památka a turistická atrakce by napořád připomínal hornickou historii regionu. Na technickém zajištění akce se měl podílet Ústecký kraj a zaměstnanci těžební společnosti, kteří původně na velkostroji pracovali. K realizaci přesunu by byla nutná rozsáhlá úprava terénu, aby rypadlo mohl na nové stanoviště odkráčet po trase, jejíž sklon by nepřesáhl pět procent.

Hejtmanství, které by přesun stroje stálo vyšší desítky milionů korun, však ze záměru ustoupilo. Spočítalo si, že následná údržba chátrajícího stroje tak, aby byla zajištěna bezpečnost jeho návštěvníků, by přišla krajskou pokladnu ročně na miliony korun.

„Ústecký kraj byl jediný vážný zájemce o tento stroj. O nikom jiném nevíme. Pokud by se ještě někdo další objevil, bylo by nutné nejprve provést zkoušku, zda je stroj ještě schopný přesunu na nové místo“ poznamenala Maříková a upozornila, že velkostroj z krajiny ale zcela nezmizí.

„Jeho část ponecháme přímo v území jako artefakt, aby i za několik let, až si krajinu převezme příroda a lom se promění, bylo jasné, že se tady v minulosti těžilo uhlí,“ vysvětlila.

Společnost Sev.en Česká energie nechala před časem celý stroj digitálně nasnímat a vytvořit jeho 3D model. Virtuální prohlídka tak umožňuje projít se interiérem rýpadla alespoň digitálně. Základní verze je dostupná na webu Uhelného safari a rozšířená varianta s 3D brýlemi se objevuje při mimořádných akcích.

Lom ČSA se nyní nachází v závěrečné fázi sanací a rekultivací, které by měly skončit maximálně do tří let. Poté bude většina prostoru, jehož dominantou bude jezero o rozloze bezmála 500 hektarů, ponechána přírodě.