Článek
Už 24. února 2022, tedy v den vpádu ruských vojsk ke svému sousedovi, zahalila rudoarmějce na znojemském Mariánském náměstí ukrajinská vlajka. Šlo ovšem o akci oficiální, protest proti válce posvětili tamní radní.
Od té doby se sochy vojáků z Východu neustále stávají terčem rozličných útoků nebo protestů, z nichž většinu policie odložila. Po Znojmě následovaly ataky neoficiální, namátkou v Kuřimi, Mohelnici, Teplicích, Olomouci, Přerově, Děčíně, Příboru apod.
Jednalo se například o posprejování pomníků červenou barvou, namalování písmene Z jako symbolu ruské agrese, hákového kříže nebo o jejich ladění do barev ukrajinské vlajky.
A někteří kamenní vojáci to schytávají opakovaně, což je i případ brzy odstraněného rudoarmějce v Litoměřicích. Ještě než radnice rozhodla, že bude po půlstoletí uklizen do areálu bývalých kasáren, stihl mu někdo tři roky předtím na podstavec přimalovat dvířka automatické pračky coby reakci na zprávy o rabování ruských vojáků v domech ukrajinských obyvatel.
Litoměřická socha není první, která musela ze svého místa zmizet. Už tři roky je schován v depozitáři rudoarmějec se samopalem, který od roku 1948 trůnil v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Město ho krátce po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu nechalo v březnu 2022 odstranit, protože vyvolával vášně.
Dočasný Ivan
Jedni ho znehodnocovali barvou nebo zahalovali do ukrajinských barev, druzí zase vlajku strhávali. Přitom hrozilo poškození a navíc podle starosty nebylo vhodné, aby taková socha ve městě „vítala“ desítky ukrajinských uprchlíků.
„Základ pomníku obětem světových válek je stále na místě stejně jako hroby padlých,“ řekl nyní starosta čtyřtisícového města Martin Kamarád (ODS) s tím, že ,,Ivan“ je dočasně schovaný, stejně jako je dočasně na Ukrajině ruská armáda.
Rudoarmějec v Jaroměři našel místo v josefovských kasárnách.
Na svém původním místě nestojí ani třímetrový sovětský voják v Jaroměři na Náchodsku. Město před třemi lety řeklo, že se jeho domovem stane nádvoří vojenského muzea v josefovské pevnosti. Šlo ale spíše o prevenci, protože se socha terčem vandalů stávala opakovaně.
„V roce 2022 došlo k popsání a postříkání pomníku obětem druhé světové války červenou barvou. Následující den jsme přijali oznámení o poškození téhož pomníku šedou barvou,“ připomněla policejní mluvčí Magdaléna Vlčková.
Nechat, či odstranit?
Rudoarmějci ale měli namále i v jiných městech a obcích. O jejich odstraňování v souvislosti s útoky na ně a ruským napadením Ukrajiny rozhodovali v posledních letech například v Hlubčicích u Krnova nebo v Přerově. Druhý jmenovaný byl zvandalizovaný několikrát, z toho dvakrát, v letech 2022 a 2025, na něj někdo nasprejoval velké písmeno Z (symbol ruských sil ve válce na Ukrajině, pozn. red.).
Návrh několika obyvatel na odstranění sochy neuspěl v zastupitelstvu v září 2023, protože byla většina zastupitelů proti. Nebylo to poprvé - ani v červnu 2022 se pokus z občanské iniciativy nepovedl. „S ruskou agresí na Ukrajině nesouhlasím, ale ani nestojím za tím, aby se bouraly pomníky připomínající konec druhé světové války,“ tvrdil přerovský primátor Petr Vrána (ANO).
Emoce vyvolává také podobný památník v Pardubicích. O osudu takzvaného sousoší Osvobození nedávno uspořádala organizace Paměť národa celoměstskou diskuzi a debaty o uklizení pomníku se vynořují rok co rok. Například u historika Jana Tetřeva se vztah k němu vyvíjel.
„Po 24. únoru 2022 jsem pro jeho odstranění. Sovětští vojáci, kteří zemřeli a osvobodili nás od nacismu, mají důstojné místo odpočinku na městských hřbitovech. Pro mě je to dneska symbol ruské rozpínavosti,“ řekl Tetřev, který je ve Východočeském muzeu odborníkem na válečné dějiny.
Mezi mnoha případy se někdy vztek na Rusko projeví na špatném místě. Příkladem za všechny je incident z parku v centru Chomutova. Tamní sochu vojáka se samopalem v rukou někdo v březnu 2022 ,,zkrášlil“ červenými cákanci. Útočníka zřejmě zmátlo, že místní soše sice říkají rudoarmějec, ve skutečnosti ale plastika zpodobňuje příslušníka Československé lidové armády.
