Článek
Rozsáhlá oprava mostu Dr. Edvarda Beneše se proti původním předpokladům o půl roku prodloužila, což místním lidem na obou březích Vltavy komplikovalo běžný život. Jezdit museli dlouhými objížďkami a hledat i jiné nezvyklé způsoby.
„Dotklo se to hlavně obyvatel Hradištka, ti to měli s ježděním na Prahu výrazně víc komplikované než lidé ze Štěchovic. Hodně využívali přívoz, který má pevný jízdní řád, což pomohlo,“ řekla Novinkám starostka Štěchovic Kateřina Rožníčková (nez.). Záchranáři dokonce kvůli objížďce otevřeli v Hradištku nové výjezdové stanoviště, aby zajistili povinné dojezdové časy.
Během táhnoucích se oprav mostu museli lidé po objížďkách nebo přívozem.
Práce na mostě začaly vloni na jaře a hotovo mělo být podle původního plánu na konci minulého roku. „Na prodloužení termínu se podepsaly technické problémy, nutné přeložky inženýrských sítí, povodně a také hnízdění chráněných jiřiček, které se usadily na mostní konstrukci a muselo se čekat až vyvedou mladé,“ ospravedlňovala půlroční zpoždění mluvčí Krajské správy a údržby silnic Petra Kučerová a ukazovala vzhůru do oblouků konstrukce do míst, kde byla hnízda.
Most mezi Štěchovicemi a Hradištkem se má po opravě zprovoznit v neděli 1. června.
Při zátěžové zkoušce technici nejprve naměřili nejrůznější hodnoty o poloze a stavu mostní konstrukce, pak na most najela auta o celkové hmotnosti přes sto tun. Po dvou dalších měřeních začali technici vyhodnocovat naměřené hodnoty. „Různými čidly a nivelačními přístroji jistíme, zda most zátěž snese a zda je dobře postavený,“ potvrzoval vedoucí zátěžové zkoušky Luděk Záleský.
Celková oprava historického mostu vyšla na 97 milionů korun. Stav mostu s obloukovou konstrukcí byl podle správců dlouhodobě špatný a rekonstrukce byla nutná. Z mostu opadával beton a místy už byla vidět rezavějící železa.
Most Dr. Edvarda Beneše, který v místech někdejšího přívozu přes Vltavu spojil 20. května 1939 Štěchovice s protějším Brunšovem, patřil v té době k technickým unikátům. Mostní oblouk je dlouhý 114 metrů. Práce na rekonstrukci byla ovlivněna právě tím, že bylo třeba dodržet mnohé původní prvky. „Nejdůležitějším prvkem byly svislé závěsy na mostě, které se musely vyměnit, podle požadavku památkářů bylo nutné zachovat mostovku, kterou ty závěsy vynášejí,“ potvrzoval Novinkám na místě projektant Filip Řehoř, podle něhož se jednalo o první železobetonový most v Československu s rozpětím nad sto metrů.
Měření na zrekonstruovaném mostu Dr. Edvarda Beneše ve Štěchovicích při zátěžovém testu
Autorem původní konstrukce byl architekt Miloslav Klement. Elegantní stavbu s dutými oblouky a zavěšenou mostovkou začala stavební firma podnikatele Karla Kindla stavět v srpnu 1937, hotová byla za rok a tři čtvrtě. Koncem druhé světové války most těsně unikl zničení. Němci se jej chystali podminovat, díry na nálože ale zůstaly prázdné a most díky tomu přečkal. Následně přežil i ničivé povodně v roce 2002, kdy se přes něj valila voda.
