Článek
Plovoucí spalovnu, která se má zaměřit na likvidaci nemocničního infikovaného odpadu, konstruuje česká společnost PDI. Ta vloni sdělila, že ji vyrábí pro zahraničního zákazníka. Z obchodů ale patrně sešlo. „Teď vlastník žádný není, jednáme s několika zájemci v zahraničí, ale hledá se i cesta, jak technologii vyzkoušet tady v České republice, když už na to přispěl stát veřejnými prostředky,“ řekl ředitel firmy PDI Grischa Kahlen.
Dotaci firma získala od ministerstva průmyslu a obchodu. „Bylo to kolem 90 milionů korun a celkové náklady jsou přes 150 milionů,“ doplnil Kahlen na dotaz Novinek.
Místní proti umístění plovoucí spalovny nebezpečného odpadu sepsali petici. „Nejvíc vadí blízkost takového zařízení poblíž obydlené lokality Mlazice, znamenalo by to i dopravní zátěž, už teď je tady velký provoz do přístavu,“ řekl iniciátor petice Tomáš Vojta (sdruž. MLK). Petici podle něj podepsaly necelé tři stovky lidí a celková dopravní zátěž by měla být 3200 tun navezeného odpadu ročně.
Za místní obyvatele a proti spalovně na řece se postavilo i ekologické sdružení Arnika. „To, co mezinárodní právo zakazuje na moři, hrozí teď na Labi,“ upozornila Nikola Jelínek, která se ve sdružení zaměřuje na toxické látky. V doprovodné studii se podle ní uvažuje například o monitoringu rtuti. „Navrhují monitoring jen dvakrát ročně, ale měl by být nepřetržitý,“ uvedla Jelínek, podle níž firma hodlá využít toho, že pro vnitrozemské vodní cesty žádné srovnatelné pravidlo s mořským zákazem neexistuje.
Proti provozování spalovny na Labi se ohradila i radnice. „Nyní nemůže spalovat žádný odpad. Podnikáme všechny kroky, aby se tak nestalo. Každopádně máme opakované ujištění, že nebude na Mělníku provozována,“ uvedl mluvčí radnice Jan Denemark Nováček.
Že by hodlali zůstat v mělnickém přístavu odmítl i výrobce. Podle něj vznikla poptávka po takové technologii v době covidu, kdy vznikalo velké množství nebezpečného materiálu. Dá se ale využít i k likvidaci plastů ve vodách.
Loď se spalovnou nebezpečného odpadu kotví v mělnickém přístavu (na snímku menší loď v zadní části).
„Je možnost, že se loď vyveze do zahraničí. Roční zkušební provoz, kterému se rozhodně nebráníme, určitě nebude v Mělníku. Bude to v lokalitě, na které se shodneme s ministerstvem životního prostředí, bylo by to na území České republiky,“ doplnil bez další specifikace místa Kahlen a ujistil, že technologie nijak neohrozí okolní životní prostředí.
Ekologové naopak varují před možným vznikem rakovinotvorných dioxinů ze spalování. „Existují alternativy, jak naložit s tímto nebezpečným odpadem, aniž by se spaloval. Nebezpečné látky lze zlikvidovat párou a zbylý materiál lze drtit a vysušit. Nadrcený by se pak uložil na skládky,“ vysvětloval Jindřich Petrlík z Arniky. Podle něj je ovšem také důležité, aby se samotné nemocnice zaměřily na lepší třídění odpadu.
„Neměly by míchat infekční materiál s neinfekčním, aby nebylo nebezpečného odpadu tolik,“ dodal Petrlík. Některé nemocnice mají vlastní spalovny, například motolská v Praze, od loňska má vlastní spalovnu nebezpečného zdravotního materiálu i benešovská nemocnice.