Článek
Pražský maraton se konal 4. května v centru Prahy a 55letý Paul byl jedním z více než deseti tisíců běžců. Prahu navštívil poněkolikáté, rád na ni vzpomínal.
„Přijel jsem do Prahy, abych uběhl slavný Pražský maraton. Byl jsem tu už několikrát a běhal jsem nahoru a dolů podél řeky. Fantastické výhledy, krásné město. Nejsem moc rychlý běžec, ale jsem velmi oddaný běžec,“ líčil ve čtvrtek z nemocničního vozíku muž, který prý doposud neměl žádné vážné zdravotní problémy. Uvedl, že nepije alkohol ani nekouří cigarety a pravidelně sportuje.
Když ten den ráno odstartoval, brzy u něj došlo k náhlé zástavě oběhu. „Bohužel, hned při prvním kilometru z celkových 42 jsem se zhroutil s infarktem,“ popisoval muž.
Srdeční zástava ho naštěstí postihla přímo před posádkou záchranné služby, která muži okamžitě přispěchala na pomoc. Začala s resuscitací a do tří minut od zástavy na místě už byla i lékařka.
Kaskáda šťastných okolností
Následně proběhla komunikace s Všeobecnou fakultní nemocnicí a následoval rychlý transport do zařízení.
Mužův stav byl vážný, jeho převoz probíhal za pokračující resuscitace. Během transportu záchranáři použili sedm defibrilačních výbojů. V nemocnici pak další čtyři.
Primář z Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bělohlávek uvedl, že muž byl přivezen mezi 25. a 30. minutou od zástavy oběhu. Pacient měl podle něj štěstí hned v několika aspektech – jednak že zkolaboval prakticky před očima záchranné služby, takže první pomoc byla profesionální, dostupná a bezprostřední a také že ho pražská záchranná služba identifikovala jako potenciálního kandidáta takzvané extrakorporální resuscitace, kdy je využitý mimotělní oběh.
„Včas nám ho avizovali. Čili i zde se mohl připravit ten tým a mezi dvacátou pátou a třicátou minutou už byl v nemocnici. Čili extrémně rychlý transport z místa srdeční zástavy,“ popsal Bělohlávek.
Náměstek ředitele pražské záchranné služby Zdeněk Křivánek poznamenal, že při podobných hromadných akcích, jako je maraton, posilují provoz a přímo na trati závodu měli rozmístěno několik záchranářských posádek.
„I za běžných okolností ale patří Praha díky propracovanému systému k městům, kde mají pacienti s náhlou zástavou oběhu nejvyšší šanci na přežití. Mimo jiné díky telefonicky asistované resuscitaci, jejíž kolébkou je právě hlavní město. U 8 z 10 pacientů se zástavou oběhu zahajují v Praze resuscitaci laici podle instrukcí operátorů a ještě před příjezdem záchranářů,“ podotkl Křivánek.
Celkem byl Paul bez srdeční akce 47 minut, během které u něj docházelo k neustálé a kontinuální resuscitaci. Ve VFN byl muž připojen na ECMO – mimotělní oběh. Až tehdy u běžce došlo k návratu srdečního rytmu.
Jako nejdůležitější v celém příběhu nemocnice označila rychlý zásah záchranářů a sehranou spolupráci záchranné služby s nemocnicí a speciálním ECMO týmem. Důležitou roli sehrál i speciální systém nemocniční extrakorporální kardiopulmonální resuscitace, který zahrnuje mimo jiné i mimotělní oběh.
Závažné onemocnění srdce
Podle Bělohlávka došlo u muže ke koronární příhodě, která vedla k srdeční zástavě. „Problém byl v tom, že kvůli tomu závažnému postižení se nedařilo obnovit oběh,“ uvedl.
V případě pacientů se srdeční zástavou existují podle něj dva typy – ty, u kterých srdeční zástava trvá do dvaceti minut a šance na přežití je pak relativně slušná, a ty, u nichž se nepodaří srdeční rytmus obnovit a u nichž s každou další minutou šance na přežití zásadním způsobem klesá.
Čím déle srdeční zástava trvá, tím více se snižuje šance na přežití. Kolem padesáti minut je šance na přežití prakticky nulová, vysvětlil lékař.
Po napojení na ECMO tým Všeobecné fakultní nemocnice u muže zkontroloval jeho věnčité tepny a zjistil, že u jedné z nich došlo k vážnému poškození. Lékaři pak museli provést koronární angioplastiku s implantací stentu.
Do 48 hodin připraven k repatriaci
„Prognóza byla příznivá – do 48 hodin od kolapsu byl pacient extubován do plného vědomí a připraven k repatriaci do Irska,“ dodala mluvčí VFN v Praze Marie Heřmánková.
Pokud by se stejná věc Paulovi stala v Irsku, mohlo by to pro něj podle Bělohlávka dopadnout i fatálně.
„Kdyby se to stalo v jeho rodném městě, tak by šanci na přežití neměl buď vůbec žádnou, nebo velmi nízkou. A my jsme velmi rádi, že díky té úzké spolupráci naší instituce s Pražskou záchrannou službou ten systém tady funguje velmi dobře,“ uvedl.
V Evropě funguje tento systém pouze v dalších čtyřech zemích a městech. Jde o Paříž, Regensburg, dále část Londýna a systém se ve spolupráci s leteckou záchrannou službou testuje i v Holandsku.
