Článek
Jejich celková plocha přesáhne sedmdesát hektarů - to je víc než celé širší centrum Plzně. „Záměr je z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví akceptovatelný,“ uvedlo ministerstvo.
Proti projektu dlouhodobě brojí Krašovice a Trnová, dvě obce s celkem třinácti sty obyvateli, které by měly více než padesát metrů hlubokou obří jámu za humny.
„Rozhodnutí ministerstva nás překvapilo,“ řekl Novinkám krašovický starosta Karel Limberk (Společně v Krašovicích). „Vůbec nezohlednili, co zaznělo při březnovém veřejném projednání. Obával jsem se, že to bylo předem rozhodnuté. A teď se to jenom potvrdilo,“ prohlásil starosta, podle něhož obec zvažuje právní kroky. „Je pravděpodobné, že to skončí soudním sporem,“ upozornil Limberk.
Proti závaznému stanovisku resortu životního prostředí se nelze odvolat. „Je možné přezkoumat správními soudy následná povolení - například stavební - vydávaná v navazujících řízeních,“ sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
Vedení obce musí proti záměru bojovat - místní lidé lom před dvěma lety odmítli v referendu. A při zmíněném veřejném projednání poukazovali třeba na riziko ztráty spodní vody nebo očekávaný pokles hodnoty svých domů.
„Přijdeme o vodu, les, bude tady prach, kravál,“ shrnul tehdy jeden z diskutujících.
Těžební tradice
V regionu má těžba kaolinu tradici už od časů monarchie. Jenže ložisko ve stávajícím velkolomu u Kaznějova - ten je s délkou skoro 1,8 kilometru a šířkou až osm set metrů největší ve střední Evropě - pomalu dochází. Po ukončení tamní těžby by měl nový revír vydat v letech 2033 až 2042 více než jedenáct milionů tun cenné suroviny.
Tomu bude předcházet vykácení rozsáhlých ploch lesa. Podle stanoviska ministerstva bude vliv na lesní porosty významně negativní.
Jiné ukazatele vycházejí příznivěji. Třeba o hlukové zátěži se v rozhodnutí píše: „Realizací záměru se stávající situace významně nezmění.“
Předpokládané snížení hladiny vody ve studních by nemělo přesáhnout osmdesát centimetrů. „Není vyloučena nezbytnost přijetí nápravných opatření v podobě zajištění nových zdrojů…,“ uvedlo ministerstvo.
To svůj verdikt podmínilo řadou opatření. Třeba že se napřed bude dobývat kaolin jen v jednom lomu a pak v druhém, souběh těžby nesmí trvat déle než tři roky.
Pozemky patří státu
Celý budoucí dobývací prostor, který je větší než plocha vlastních lomů, má skoro devadesát hektarů. Prakticky všechny pozemky vlastní stát, jen nepatrná část patří Trnové.
Jeden trumf dotčené obce přece jen mají. „V našem územním plánu je jasně napsané, že se tam nikdy těžit nebude,“ připomněl starosta Limberk. „Jenže jak vidím, tak to asi nic neznamená, obáváme se, že stát se postaví za těžební společnost,“ dodal.
