Článek
„Návštěvníci dohlédnou také na dno těžební jámy, kde už přibývá voda v budoucím jezeře. Aby mohla veřejnost sledovat, jakou rychlostí se jezero plní, bude v rámci aplikace Biosafari k dispozici časosběrné video,“ řekla Novinkám mluvčí vlastníka lomu, skupiny Sev.en Česká energie, Eva Maříková.
Na kvalitu vody v budoucím jezeře, které má zatím hloubku zhruba 20 metrů, dohlíží odborné firmy a vysoké školy. „Podle posledních kontrolních rozborů je z pohledu chemického složení vody vidět, že jednotlivé nádrže na dně zbytkové jámy lomu ČSA, které se jednou propojí v budoucí jezero, se oproti předchozím odebíraným vzorkům zásadně zlepšily,“ řekl hydrolog Petr Urban.
Zájemci dohlédnou také na dno těžební jámy, kde už přibývá voda v budoucím jezeře.
Voda do jezera přitéká z horských svahů a zdrojem jsou i podzemní vody. Díky tomu bude podle Urbana voda čistší, než je v nedalekém jezeru Most. Není totiž znečištěna činností člověka jako voda v řekách, z nichž některé vodní plochy vodohospodáři napouštěli.
„Už teď se v některých nádržích objevuje plůdek perlínů a zelení skokani. Ve všech nádržích se vyskytuje fytoplankton a zooplankton. Pozorován byl i vířník známý dosud celosvětově jen z několika lokalit s důlními vodami obdobného charakteru,“ poznamenala Maříková.
Za pět let voda zaplaví území velké jako jezero Matylda u Mostu, které má rozlohu okolo 40 hektarů. Voda začne rychleji stoupat ve chvíli, kdy těžaři vypnou čerpací stanice odvádějící důlní vody.
Těžba v povrchovém lomu skončila před rokem, rekultivace ale začala už před 30 lety a zahrnuje aktuálně 4500 hektarů. Rostou zde lesy, vznikly mokřady, jezírka, louky, pastvy. Při sanacích přesunuli zaměstnanci zeminu o takovém objemu, že by Cheopsovu pyramidu v Gíze vyplnil více než čtyřikrát.
Těžba v povrchovém lomu skončila před rokem, rekultivace ale začala už před 30 lety.
„Smyslem otevření lomu je ukázat lidem, jak si příroda poradí s krajinou sama a také jak vypadá rekultivace,“ uvedla Maříková.
Zájemci si budou moci prohlédnout krajinu pěšky nebo na kole, dostanou se například k jezírkům Hedvika a Marcela. Místa, která jsou zatím nebezpečná, těžaři označí.
Z vyhlídek budou mít zároveň ještě možnost pozorovat při práci obří rypadlo, které těží zbytky uhlí v místech budoucích svahů jezera.
„Jde o takzvanou sanační těžbu, kterou musíme provést dříve, než území předáme,“ uvedl ředitel lomu Pavel Kounovský.
Na úpatí lomu ČSA stojí státní zámek Jezeří.
Lom ČSA těžaři podle něj opustí v roce 2027. Území poté předají státnímu podniku Diamo nebo Agentuře pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) a dalším vlastníkům. Do té doby by mělo padnout rozhodnutí ohledně obřího korečkového rypadla RK 5000. Poslední těžební velkostroj se stane buď turistickou atrakcí, nebo ho těžaři sešrotují.
Z rozhodnutí vlády bude zhruba 12 kilometrů čtverečních chráněným územím. Přírodovědci zjistili, že v lomu ČSA a jeho okolí se vyskytuje zhruba 300 ohrožených druhů zapsaných do červených seznamů, dalších sto patří mezi zákonem zvláště chráněné druhy. V některých nádržích se objevuje plůdek perlínů a zelení skokani. Pozorovali tu i vířníka, který je známý jen z několika lokalit s důlními vodami obdobného charakteru.
