Hlavní obsah

Obec u Plzně má strach, že recyklační linka probudí časovanou bombu staré skládky

Plzeň

Hrozba pro obyvatele nebo užitečné a svým způsobem ekologické zařízení. To jsou dva úhly pohledu na projekt recyklační linky pro drcení stavebního odpadu, která má stát na bývalé skládce pod vrchem Krkavec nedaleko Plzně.

Stará skládka nedaleko Ledců na Plzeňsku se má proměnit v recyklační centrum.Video: Ivan Blažek, Novinky

Článek

Iniciativa soukromého investora, společnosti Recyklocentrum, teď prochází posuzováním vlivů na životní prostředí (EIA). Vesnice Ledce, která má skládku za humny, je ostře proti. Obě strany se před pár dny střetly při veřejném projednání daného záměru.

„Máme strach, že zatížením i provozem recyklačního centra začne skládka prosakovat a zasáhne spodní vody,“ řekla Novinkám Veronika Kulhánková (Za Ledce), místostarostka obce s téměř devíti stovkami obyvatel. Luděk Sláma, spoluvlastník známé rozhledny na Krkavci, zdůraznil: „Jde nám o to nejcennější, co máme. A to je voda.“

Daniel Fikerle, společník Recyklocentra, odmítl, že by stará skládka představovala riziko. Podle Heleny Blažíčkové, zpracovatelky dokumentace pro EIA, se nedá předpokládat ovlivnění podzemních vod. „Žádná studie neprokázala, že by mělo dojít k přímému nebo nepřímému významnému zatížení okolí. Zařízení naopak sníží nebezpečí ukládání odpadů v krajině,“ uvedla.

Nedobrý koktejl ve staré vaně

Do bývalého kaolinového lomu, takzvané vany, se od šedesátých do devadesátých let podle České inspekce životního prostředí naváželo ledacos: „Sulfidické výluhy, neutralizovaná kyselina sírová, siloxidové kaly, popílky, domovní odpad z Plzně, nemocniční odpad, průmyslový odpad z okolí, částečně odpady z hutní výroby. Po roce 1989 především zemina, suť, popeloviny, pneumatiky.“

Území je vedené jako stará ekologická zátěž, obec argumentuje, že nikdy nedošlo k jeho řádné sanaci, a tak zůstává zdrojem kontaminace. „Nevíme, jak je na tom samotná vana, do které se navezlo přes milion kubíků odpadu,“ upozornila místostarostka.

Co na to lamy?

Obavy nevzbuzuje jen někdejší skládka, ale i vlastní recyklace spojená s hlukem, vibracemi, prachem. Počítá se s rozdrcením a roztříděním až 120 tisíc tun sutě a betonu za rok, mobilní linka poběží ve dvousměnném provozu zhruba 63 dnů v roce.

„Mám strach o své zdraví a strach ze znehodnocení mé nemovitosti,“ napsala do připomínek Marie Bastlová – její domek stojí jen dvacet metrů od hranice záměru. Čtyři sta metrů daleko začíná areál vyhledávaného Farmaparku u Toma. „Chceme doložit, že provoz nebude mít vliv na naše zvířata v uzavřených výbězích, lamy, alpaky, dikobrazy. Že nebudou trpět vibracemi, prachem, hlukem,“ požadovala na jednání Vlasta Urbánková z vedení farmaparku.

Dopady má zmírnit třeba šest metrů vysoký protihlukový val, náklaďáků na příjezdové silničce by podle Fikerleho mělo spíše ubýt, přenos vibrací vyloučil.

Zda investor získá souhlasnou EIA, se ukáže zřejmě na podzim. Teď se dá do práce zpracovatel odborného oponentského posudku Vladimír Rimmel. „Jak dopadne, neumím říct. Klíčová je skládka. Kdyby se prokázalo, že to je nějaká tikající bomba, tak to samozřejmě bude zcela jiná situace, než když se řekne, že tam nic nehrozí,“ konstatoval Rimmel.

Související témata:

Výběr článků

Načítám