Nejsou peníze ani věřící. Církev na západě Čech už se zbavila skoro poloviny kostelů

„Letos jsme překročili počet dvě stě,“ informoval plzeňský biskup Tomáš Holub. Proces podle něj bude pokračovat. „Jsme schopni zachovat pouze páteřní kostely,“ uvedl. Důvodem jsou vysoké náklady v řádech desítek milionů korun, které často nevyužívané církevní prostory spolknou, a také ubývající počet věřících.

Podle posledního sčítání v diecézi, kam spadají téměř celé západní Čechy a některé obce z Ústeckého a Středočeského kraje, navštěvuje každou neděli mši přes 7000 lidí. „To je opravdu málo,“ zhodnotil Holub. K poklesu naposledy došlo během covidu, kdy si lidé odvykli pravidelně chodit na bohoslužby.

Biskupství převádí památky už od roku 1998. Původně jich mělo 463, dosud se vzdalo 43 procent z nich. „Když se kostely dostávají do civilních rukou, často znovu ožijí. Lidé si je totiž vezmou za své, což je skvělé,“ zdůraznil vedoucí právního oddělení Jan Klail, jenž má jednotlivé procesy na starosti.

Letos přišla řada například na novorománskou památku v Krásnu na Sokolovsku. „Jsme za kostel nesmírně rádi, vždyť už jsme do něj investovali po desetiletí. Jinak by spadnul. Byla by neskutečná škoda ho nechat zchátrat,“ podotkl tamější první místostarosta Martin Pribol (Občané pro Krásno).

Dodal, že aktivitu zaznamenávají nejenom od místních, ale také od spolku německých rodáků. Díky tomu jsou prostory v dobré kondici. „Využíváme je na různé kulturní a společenské akce, zanedlouho uvnitř uspořádáme vyhlášení Vesnice roku, protože je tam víc míst než v našem kulturáku,“ porovnal.

Rovněž chrám svatého Mikuláše v Čečovicích na jižním Plzeňsku má nového majitele, je jím obec. „Do konce roku se stihnou opravit kamenné schody. A pak chceme získat dotaci na restaurování varhan, které jsou uložené v depozitu,“ nastínil starosta František Kácha (Sdružení pro obec Čečovice).

V tomto případě jde o národní kulturní památku z období vrcholné gotiky. „Bohoslužby se tady konají nepravidelně. Ale jinak je to oblíbené a vyhledávané místo. Jezdí k nám nejenom akademici, ale také třeba turistické zájezdy,“ zmínil.

Komplikovanější už je situace v Bublavě na Sokolovsku. Obec sice o kostel stojí, ale nemá na jeho rekonstrukci peníze. V minulosti se totiž dostala do velkých dluhů kvůli projektu na akvapark. „V současnosti nejsme schopni dát dohromady finanční prostředky, prostory jsou totiž v havarijním stavu,“ vysvětlil místostarosta Miroslav Račko (Společně pro Bublavu). O dominantu však nechtějí přijít. Biskupství proto hledá mecenáše, jenž by se jí ujal.

V jednom případě dokonce jednání skončila až u soudu. Církev se totiž vzdala dlouhodobě nevyužívaného kostela v Žalmanově na Karlovarsku, stát ho ovšem odmítl převzít a tvrdil, že šlo o nemorální krok. Podle pravomocného rozsudku Nejvyššího soudu se o něj ale musí postarat.

O záchranu chátrajících památek se snaží též litoměřické biskupství. Důvody jsou stejné - finanční náročnost, potvrdil generální vikář Radek Jurnečka. „Rádi stavby přenecháme lidem, kteří k nim mají nejbližší vztah. Využít je mohou například ke kulturnímu životu,“ sdělil generální vikář.

Zatímco dosud k převodům docházelo spíš nahodile, nyní církev spolupracuje s Libereckým krajem a sama oslovuje předem vytipované obce.

Do hledáčku se dostaly třeba kostely svatého Mikuláše v Brništi a Nejsvětější Trojice ve Velenicích na Českolipsku, dále chrám svatého Jiří v Karlovicích na Semilsku nebo svatého Martina v Dolní Oldřiši na Liberecku.

O dalších pěti místech rozhodne v září kněžská rada litoměřického biskupství. Krajská náměstkyně pro kulturu Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj) vstřícný přístup od obcí či spolků ocenila.

Ač jim hejtmanství nabízí finanční podporu, i tak je péče o získané stavby náročná. Příkladem je chrám svatého Šimona a Judy v Žibřidicích. Křižany sice barokní památku dostaly, ale přikoupily k ní faru za šest milionů. Objekty se nacházejí ve velmi špatném stavu. „Kostel je vlastně ruina. Náklady na jeho opravy odhadujeme na sedmnáct milionů korun. Jenom věž vyjde na sedm,“ vypočítal starosta Václav Honsejk (Pro obec).

Doplnil, že vesnice má dvacetimilionový rozpočet, takže půjde o běh na dlouhou trať.