Článek
Stinnou stránkou tohoto boje je ale ohrožení řidičů před dožívajícími listnáči. Ekologické spolky stromy brání před dřevorubci, čímž oddalují opravy silnic i odstranění nebezpečných dřevin, které mohou někoho na silnicích zranit nebo zabít.
„Je to pro naše město alarmující. Zranění naštěstí nemělo fatální následky, ale my přece nebudeme čekat, až se tam stane něco vážnějšího. Hasiči i záchranná služba nám hlásí, že na místě dochází k desítkám incidentů. Pro nás je tato silnice jedinou spojnicí na Svitavy, kdy je uzavřený tunel Hřebeč. Ukazuje se, že hlavním problémem je legislativa a schvalovací procesy, v lokalitě se totiž nachází přírodní rezervace. Na každý prořez a kácení musí být povolení, řízení se účastní i ekologické spolky a kvůli tomu se povolování neúměrně protahují,“ řekl místostarosta Moravské Třebové Václav Dokoupil (KDU-ČSL).
Aktivistka: Stromy dávají krajině ráz
Na silnici mezi Jedlovou a Bystrým se modernizace silnice připravuje od roku 2019 a jen tak nezačne. Vzrostlé javory, jírovce a jasany brání ekologické sdružení Tilia Thákurova, se kterým se hejtmanství nemůže dohodnout na řešení. Řada stromů má uschlé větve, u nichž při velkém větru hrozí, že se rozlomí a spadnou.

Mnohé stromy jsou odřené od aut, která do nich havarovala.
„Mnoho z těch stromů je dožilých a potřebovaly by obnovu. Nikdo se neohlíží na to, kolik životů kvůli nim skončilo. Lidé zemřeli tak, že do nich narazili v autě. Nárazy aut jsou vidět na několika poškozených kmenech,“ řekl starosta Jedlové Radomil Horníček (SNK).
Spolek Tilia Thákurova je častým oponentem kraje a 20 let se zabývá ochranou alejí zejména v Pardubickém kraji a na Vysočině.
„Tvrdí-li Pardubický kraj nebo SUS Pardubického kraje, že kácí jen neperspektivní stromy a sází perspektivní, bezostyšně a průkazně lže,“ napsala v e-mailu na dotaz ČTK předsedkyně spolku Marie Jelínková. „Stromy dávají krajině jedinečný a typický ráz, který je odkazem našich předků,“ dodala.

Silnice mezi Jedlovou a BystrýmVideo: Stanislava Králová, Novinky
Aby se situace odblokovala, nabídlo město Bystré, že za jeden pokácený strom dá plochu pro výsadbu deseti nových. Chování ekologických sdružení nazval tamní starosta Jan Neudert (KDU-ČSL) obstrukcemi. „Jsem ten poslední, který by chtěl ničit místo, kde žiju. Ale ty stromy rostou doslova v silnici,“ upozornil Neudert.
Protože byl kraj v patové situaci, rozdělil opravu silnice na etapy. V místě staré aleje zůstane vozovka záplatovaná a kořeny stromů budou dál nadzvedávat vozovku. „Kde zeleň není, tam silnici opravíme. Kde je alej, tam nic opravovat nebudeme. Pustíme se do toho třeba s několikaletým zdržením a bude to znamenat enormní zdražení,“ dodal náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr (ODS).

Na zalátovanou silnicí v Bystrém navazuje úsek Kraje Vysočina s bezvadnou vozovkou a mladými stromy vysázenými za příkopem.
Dožívající stromy nahradíme, slibuje kraj
Podél silnice ze Svratouchu do Čachnova na Svitavsku je 166 stromů, z nichž 48 dožívá. Proti kácení podal loni v září spolek Tilia Thákurova námitku. Podél silnice se ale vrátí nové oboustranné stromořadí 162 stromů v dostatečné vzdálenosti od vozovky. Pozemky tam patří obci, která s výsadbou souhlasí.
„Stromy dnes z velké části dožívají a jejich umístění neodpovídá současným požadavkům na dopravní infrastrukturu, což ale neznamená, že by silniční stromořadí měla z krajiny zmizet,“ řekl ekolog pardubických krajských silničářů František Weisbauer. Podle něj se kvůli aktivistům zachraňují neperspektivní stromy, zakonzervuje se neuspokojivý stav aleje a silnice se pořádně neopraví.
„Když zachráníme jeden strom a nevytvoříme podmínky pro rozvoj krajiny pro dalších 100 let, tak to je pro přírodu v konečném důsledku problém,“ dodal Weisbauer.
Problematikou péče o zeleň se zabývala nedávná konference silničářů v Pardubicích.
„Potřebujeme nastavit pravidla, která zachovají vysoký standard ochrany a zároveň umožní správcům komunikací a úřadům rozhodovat na základě odborného posudku a konkrétní situace. Jenom tak zajistíme kvalitní výsledky správy v terénu,“ potvrdil náměstek ministra životního prostředí Eduard Levý.