Americká armáda začala využívat při státních ceremoniích sedm starokladrubských vraníků

Námluvy mezi českým chovatelem těchto koní, Národním hřebčínem v Kladrubech nad Labem, a Armádou Spojených států amerických, přesněji s US Caisson Detachment, probíhaly rok. V květnu si zástupci americké armády přijeli koně osobně prohlédnout.

„Z kolekce předvedených starokladrubských vraníků, kteří prošli speciálním výcvikem ve Slatiňanech a Heřmanově Městci a splňovali nároky na exteriér, temperament a charakter, bylo vybráno sedm mladých koní. Dne 27. května jsme je odvezli na letiště v Belgii, odkud následující den odletěli do Ameriky,“ uvedl náměstek ředitele pro chov koní a kulturní krajinu Jaroslav Pavel.

V úterý 18. listopadu již americká armáda využila některé z koní dodaných do Spojených států při oficiální ceremonii. Stalo se tak při návštěvě saúdskoarabského prince Muhammada bin Salmána v USA. Když americký prezident Donald Trump před Bílým domem prince vítal, nechybělo u toho defilé čestné jednotky jezdců na koních, z nichž tři byli starokladrubští vraníci z národního hřebčína.

The Caisson Detachment 3. pěšího pluku americké armády je jednou z nejznámějších součástí americké vojenské tradice, protože slouží při státních ceremoniích a také jako jízdní doprovod padlých amerických vojáků. Je oprávněný k vojenským pohřebním poctám s doprovodem všech nositelů Medaile cti, bývalým válečným zajatcům, vojákům padlým v akci, důstojníkům O-4 a vyšším a příslušníkům služby, kteří dosáhli nejvyšších poddůstojnických a praporčických hodností.

„Je rovněž oprávněn ke všem státním pohřbům. Americká armáda k těmto účelům využívá i spřežení, která doprovází padlé při jejich poslední cestě. Z tohoto důvodu hledala vhodné koně pro tuto službu. V současné době k tomuto účelu využívá okolo padesáti koní, nicméně cílem je tento počet navýšit,“ řekl ředitel kladrubského hřebčína Jiří Machek.

Prodej starokladrubských vraníků pro využití při ceremoniích u americké armády je pro Národní hřebčín Kladruby nad Labem velmi prestižní záležitostí. „Stalo se tak vůbec poprvé, kdy jsou starokladrubští koně využíváni jako státní ceremoniální koně mimo evropský kontinent. Máme tu čest chovat starokladrubské koně k účelu, ke kterému bylo toto unikátní plemeno před několika stoletími vyšlechtěno“, doplnil Machek.

V letošním roce si národní hřebčín připomíná 80. výročí začátku chovu starokladrubského vraníka v bývalých zámeckých stájích ve Slatiňanech. Právě zde se podařilo obnovit chov vrané varianty starokladrubských koní, která byla vzhledem k velké restrikci po roce 1918 téměř odsouzena k záhubě. Trvalo desítky let, než se díky úsilí četných odborníků a zaměstnanců chov starokladrubských vraníků stabilizoval, regenerace byla zdárně ukončena a „černé perly“ zachráněny.

Do Slatiňan byli vraníci přemístěni v roce 1945 z Průhonic u Prahy. Vrané variantě koně hrozilo, že úplně zanikne, v roce 1931 byl chov vraníků téměř zlikvidován. Zachránil je hipolog František Bílek, který shromáždil v roce 1939 poslední koně a chov regeneroval. Organizace UNESCO Bílka označila za čtvrtého nejúspěšnějšího genetika své doby na světě.

Starokladrubské bělouše si pro ceremoniální účely kupuje dánský královský dvůr a švédská národní garda. Vranou variantu využívaly například jízdní oddíly městské policie na několika místech v České republice.