Článek
Byla to velkolepá podívaná, když do ztichlého zaplněného závodiště přiklusal dlouhý černobílý had starokladrubských běloušů a vraníků.
„Bylo to fantastické, krásná divácká kulisa, tolik lidí jsem snad ani neviděl na mezinárodních závodech, snad se to lidem líbilo, byť to bylo krátké,“ řekl po pokusu vozataj Jiří Nesvačil junior.
„Čas, který strávilo čtyřiadvacetispřeží na cestě, je 13 minut osm vteřin a 50 setin. Celková délka spřežení je 38 metrů. Kladrubský hřebčín obdrží certifikát, a my budeme rekord evidovat jako nový,“ řekl Luboš Rafaj z Agentury Dobrý den, která české rekordy ověřuje a zapisuje.
Nesvačil junior, který skončil minulý týden dvanáctý s čtyřspřežím na nedávném mistrovství Evropy, si nejdál od kozlíku umístil nejzkušenějšího hřebce, jednadvacetiletého Generalle Pastorellu, kterému v hřebčíně neřekne nikdo jinak, než podomácku Páťa. Ještě před dvěma lety byl bělouš součástí spřežení na mistrovství světa, nyní ho hřebčín využívá jako plemeníka.
Jiří Nesvačil junior s Lubošem Rafajem z Agentury Dobrý den českých rekordů
Rekordní zápřež chystali pracovníci ze slatiňanského a kladrubského hřebčína 90 minut předem. Postupně připřahali vždy dominovou vraně-bílou dvojici. Ve spřežení klusali pouze valaši a hřebci, klisny by je rozptylovaly.
„Sem potřebujeme klidné koně. Některé z těch, které mám pro sport, mají velkého sportovního ducha a nemohl jsem je vzít. Velké poděkování patří všem lidem, kteří pomáhali. Bez nich bych se o rekord pokusit nemohl,“ řekl Nesvačil. Pracovníci hřebčína jistili Nesvačila na každém kroku, tedy klusu, neboť ten byl tím nejvhodnějším tempem.
„V kroku se to špatně řídí. Bylo by to pomalé, koně by měli čas vymýšlet. Polovina z nich byli plemenní hřebci, rivalita mezi nimi je a v klusu nemají tolik času si všímat okolí,“ podotkl Nesvačil.
Čtyřiadvacetispřeží starokladrubských koní hlídali zaměstnanci hřebčína.
V ruce držel opratě od každého páru, když se koňská síla rozklusala a on je musel začít korigovat, byla váha koňského tahu obrovská.
„Nevím kolik, ale dost. Když všichni koně zaberou a já táhnu proti nim, je tlak obrovský. Potřeboval jsem korigovat tempo, koně si nemohou jít, jak chtějí, to bychom zrychlovali a zrychlovali. A pokud směr a rychlost určuje kůň, tak to smrdí průšvihem,“ dodal už s úlevným úsměvem Nesvačil junior.
Mezi pobíhajícími pomocníky byl i sedlář Martin Kocman. S brašničkou přes rameno byl připravený zasáhnout v případě možné nenadálé nehody.
„Kladívko, dírkovač, náhradní řemínky, nůž. To jsem si vzal raději s sebou. Byly to ale naštěstí jen drobnosti, které jsme museli ladit,“ řekl Kocman. Jeho otec Jiří vlastně tradici rekordních zápřeží v Kladrubech nad Labem započal. V roce 1979 v rámci oslav 400 let hřebčína zapřáhl dvacetispřeží starokladrubských koní.
